Tentokrát jen pár postřehů k LW anténě. Jak jsem psal dříve, používám k přizpůsobení LW antény paralelní rezonanční obvod (cívka s kondenzátorem), ke kterému je připojen dlouhý drát (cca 41-45, dle umístění).

Na víkendovém stanovišti používám izolovaný drát 41 m dlouhý. Při testech s ununem 1:9 jsem nebyl schopen dosáhnout žádaných parametrů. Anténa se chovala nejistě. Na některých kmitočtech byla přizpůsobená, jinde nebyla. Nepomohlo ani připojení uzemnění jako protiváhy.  Vyzkoušel jsem i transformaci 1:4. V podstatě se stejným výsledkem – nic moc. Proto jsem se vrátil k paralelnímu rez. obvodu. Ten, pokud se opře o uzemnění, tak chodí výborně. Jeho nevýhoda spočívá v jeho jednopásmovosti. Pokud ho nemůžeme přelaďovat dle potřeby ručně nebo dálkově, přicházíme o další rezonance LW antény  na násobcích  základního kmitočtu. Pokud ale máme možnost rez. obvod přelaďovat, je to dle mého názoru asi nejuniverzálnější způsob přizpůsobení LW antény. (Pokračování textu…)