OK1CPR – OK6IK

Tentokrát jen pár postřehů k LW anténě. Jak jsem psal dříve, používám k přizpůsobení LW antény paralelní rezonanční obvod (cívka s kondenzátorem), ke kterému je připojen dlouhý drát (cca 41-45, dle umístění).

Na víkendovém stanovišti používám izolovaný drát 41 m dlouhý. Při testech s ununem 1:9 jsem nebyl schopen dosáhnout žádaných parametrů. Anténa se chovala nejistě. Na některých kmitočtech byla přizpůsobená, jinde nebyla. Nepomohlo ani připojení uzemnění jako protiváhy.  Vyzkoušel jsem i transformaci 1:4. V podstatě se stejným výsledkem – nic moc. Proto jsem se vrátil k paralelnímu rez. obvodu. Ten, pokud se opře o uzemnění, tak chodí výborně. Jeho nevýhoda spočívá v jeho jednopásmovosti. Pokud ho nemůžeme přelaďovat dle potřeby ručně nebo dálkově, přicházíme o další rezonance LW antény  na násobcích  základního kmitočtu. Pokud ale máme možnost rez. obvod přelaďovat, je to dle mého názoru asi nejuniverzálnější způsob přizpůsobení LW antény. (Pokračování textu…)

Loni uzrál čas, přepracovat anténu na 80 m. Umístění dipólu nebo G5RV nízko na střechou paneláku si vybíralo svou daň, kdy většina energie byla spíše pohlcena, než vyzářena. Proto jsem upravil torzo dlouhého drátu, který tu zanechal kolega radioamatér.

Vyzkratoval jsem nevhodně umístěné izolátory a přiblížil se celkovou délkou ku 41 metrům. Potíž byla v tom, že k druhému konci drátu se nemohu dostat (je na vedlejším paneláku) a tak to bylo realizováno z jedné strany. Délku drátu jsem odhadoval podle mapy a následně po předělání úvazu kontroloval analyzátorem (ano jde to, když se ví jak na to). Anténu jsem chtěl přizpůsobit ihned na konci dlouhého drátu a bezprostředně přejít na koaxiální svod a do anténního přepínače. Pro přizpůsobení jsem proto zvolil paralelní rezonanční obvod s odbočkou na cívce. Již dříve jsem s tímto zapojením laboroval a chovalo se to mravně. Cívka byla zvolena dle možností instalační krabice cca 40 závitů na průměru 30 mm. K tomu paralelně proměnný kondenzátor v rozsahu cca 20 – 120 pF. Drát na jeden konec cívky. Na druhý konec cívky připojené traverzy závětří a hromosvod. Odbočku z cívky jsem pro snazší ladění vyřešil „krokodýlkem“ nacvaknutým na patřičný závit cívky. (Pokračování textu…)

Několik měsíců chmurně očekávaný okamžik nastal. Byl poražen strom, na kterém jsem měl ukotvený dlouhý drát. Již první zvěsti z podzimu daly tušit, že by k tomu mohlo dojít. Proto jsem před příchodem zimy urputně pracoval na testech „nového“ drátu, který mi tu zanechal OK1VPC po svém odchodu do nového QTH. Čas uzrál. Teď musím počkat až sleze sníh ze střechy a bude mě čekat výroba přizpůsobovacího členu a nový svod k přepínači antén.

Jako další anténu popíšu, již několik let používanou, LW anténu.

Svým prvním koncem je anténa uchycena přes izolátor na trubku na balkóně a druhý konec končí před barákem dole na stromě. Pro natažení jsem použil klasický pevný Cu drát 1,5 mm, který jsem zbavil izolace – pěkná prácička 🙂

Po první zimě drát krásně zašel a dnes již není téměř vidět. Délka antény je něco kolem 31 metrů – dále to nešlo, ledaže bych přesadil vzrostlý smrk. Jako protiváha pro vyladění slouží trubky od topení. Přizpůsobovací člen je umístěn na balkóně v plastové krabici. Cívku tvoří cca 33 závitů izolovaného lanka na průměru 5 cm a kondenzátor je běžný proměnný fóliový. Cívka slouží zároveň jako ochrana proti statice. Anténu využívám pouze na 80 m.

Pokud není anténa v provozu, přepojuji zářič pomocí banánků na druhou zdířku, která je dalším drátem, vedeným po obvodu balkónu, připojena k parapetu a hromosvodu.

Anténa ladí přes celé 80 m pásmo a reporty jsou dostatečné pro spojení po Evropě.