OK1CPR

Přizpůsobení LW antény

small_DSC_1562 Loni uzrál čas, přepracovat anténu na 80 m. Umístění dipólu nebo G5RV nízko na střechou paneláku si vybíralo svou daň, kdy většina energie byla spíše pohlcena, než vyzářena. Proto jsem upravil torzo dlouhého drátu, který tu zanechal kolega radioamatér.

Vyzkratoval jsem nevhodně umístěné izolátory a přiblížil se celkovou délkou ku 41 metrům. Potíž byla v tom, že k druhému konci drátu se nemohu dostat (je na vedlejším paneláku) a tak to bylo realizováno z jedné strany. Délku drátu jsem odhadoval podle mapy a následně po předělání úvazu kontroloval analyzátorem (ano jde to, když se ví jak na to). Anténu jsem chtěl přizpůsobit ihned na konci dlouhého drátu a bezprostředně přejít na koaxiální svod a do anténního přepínače. Pro přizpůsobení jsem proto zvolil paralelní rezonanční obvod s odbočkou na cívce. Již dříve jsem s tímto zapojením laboroval a chovalo se to mravně. Cívka byla zvolena dle možností instalační krabice cca 40 závitů na průměru 30 mm. K tomu paralelně proměnný kondenzátor v rozsahu cca 20 – 120 pF. Drát na jeden konec cívky. Na druhý konec cívky připojené traverzy závětří a hromosvod. Odbočku z cívky jsem pro snazší ladění vyřešil „krokodýlkem“ nacvaknutým na patřičný závit cívky. Pokračování »

Řídicí jednotka pro magnetickou smyčkovou anténu

small_DSC_1822 Dnešní příspěvek bude o slíbené ovládací skříňce pro MLA. Než se pustím do vysvětlování podrobností, tak zmíním pár informací. Tato ovládací skříňka byla zamýšlena pro ovládání dříve popsaného tuneru pro MLA a taktéž pro ovládání tovární smyčky MFJ-1788/1786, která sice obsahuje svoje ovládání, ale mne neuspokojilo. A další funkcí, kterou jsem do popisované ovládací skříňky zabudoval, je propojení s TRX Yaesu FT-991, resp. ovládání hlasové výzvy tohoto TRXu.

Ovládací skříňka je osazena pěti tlačítky pro ovládání a nastavování, displejem pro zobrazování informací o stavu, signalizačními LED, konektorem pro připojení TRXu a počítače (programování) a napájecími konektory a výstupními konektory pro MLA. Pokračování »

CATSync – synchronizace web SDR přijímače a TRX

CATSync je, dle mého názoru, velice užitečný program pro ty, kteří poslouchají přes webový SDR přijímač (např. kvůli lokálnímu rušení) a chtěli by nějak spojit poslech přes SDR s vysíláním do své antény. Program CATSync umožňuje propojení TRXu a webového SDR přijímače tak, že obousměrně synchronizuje nastavení frekvence a módu TRX a SDR. Po propojení můžeme přelaďovat webový SDR pomocí ladicího knoflíku TRXu a taktéž změnou naladění webového SDR synchronně přelaďovat TRX. Toto lze využít například, pokud vzdáleně posloucháme, ale vysíláme do místní antény nebo pokud máme lepší pocit, když točíme knoflíkem ladění na pořádné zařízení, než když klikáme tlačítkem myši a bušíme frekvence přes klávesnici. V případě vysílání uvítáme i funkci pro umlčení zvuku z výstupu webového SDR (repro počítače), aby nedocházelo k vazbení zpět do mikrofonu.
Pro propojení s TRXem se využívá programu OmniRig, který je velmi dobře zdokumentován a má snadno modifikovatelné konfigurační soubory pro jednotlivá zařízení. V mém případě jsem musel trochu poupravit „ini“ soubor programu OmniRig pro zařízení FT-991, aby fungovala detekce zaklíčování. CATSync funguje jak s přijímači WebSDR, tak i s KiwiSDR a je určen pro OS Windows.
Demo programu CATSync je možné stáhnout ze stránek autora (Oscar, DJ0MY):

https://catsyncsdr.wordpress.com/

Demo verze má synchronizační funkci od SDR na TRX omezenou na devadesát sekund od spuštění programu a pro obrácený směr je nutné změnu kmitočtu potvrdit ručně klávesou Enter. Pro plnou funkčnost je nutné zakoupit placenou verzi. Pro provoz v závodech ale řešení pomocí CATSyncu vhodné nebude. Jednak z důvodu zpoždění zvuku od SDR a jednak z důvodu pravidel, která takový způsob provozu nepovolují. Pro nezávodní provoz ale může být tento program užitečný a odpadne nám i komplikace s umlčováním zvuku z SDR, které se jinak musí řešit vlastní cestou.

 

Odrušení spínaného zdroje aneb zase ty internety

small_DSC_0746 1 Během minulého roku se situace s rušením na sídlišti výrazně zhoršila. Již není téměř možné najít KV frekvenci, kde by se dalo poslouchat. Širokopásmové rušení je téměř všude. Na pásmo 80m se vyskytují zázněje každých 70kHz v síle S9+30. Na pásmu 160m S9+20 po celém pásmu. Na vyšších pásmech střídavě od S7 do S9+10. Od léta 2017 se zhoršila situace i na pásmu 40m. Objevilo se trvalé chrčivé rušení o síle S9+10. Po orientačním  zaměření pomocí MLA antény jsem došel k závěru, že pochází od místního poskytovatele internetu, který má svou primární technologii ve vedlejším domě (30 metrů daleko). Po zavolání na odrušovací službu ČTÚ přijeli technici a začali měřit. Dle jejich měření to vypadalo na trošku jiný směr. Několikrát objížděli celé sídliště, ale bez velkého úspěchu – září tady skoro vše. Pak mi pomohla náhoda – plánovaná noční odstávka technologie internetového poskytovatele. A hle, během odstávky rušení pokleslo na S5-S7. Bylo jasno. Telefonát na ČTÚ, kontaktování poskytovatele, vše se dalo o pohybu. Naplánovali jsme hledání zdroje rušení na brzkou hodinu po půlnoci. Postupným vypínáním jednotlivých zařízení, jsme došli k závěru, že to vypadá na napájecí zdroje k pojítkům Alcoma. Proto jsem vyrobil dva filtry pro vřazení za zdroj do napájecí dvojlinky. Změřený útlum v pásmu KV je vidět ve fotkách – 40dB. Po vřazení filtrů rušení pokleslo. Při proměření dalšího (náhradního) zdroje, jsem došel k závěru, že se jedná pravděpodobně o problém konkrétních kusů, protože tento náhradní zdroj neruší. Jedná se o zdroje Alcoma ALC01 4801, které vyrábí slovenská firma Imco Power. Pokračování »

Dálkově ovládaný tuner MLA s kapacitní vazbou

small_DSC_0084 Zkušenosti získané dlouholetým laborováním s MLA anténami jsem zúročil při stavbě dálkově ovládaného tuneru pro ladění magnetických smyčkových antén.

Koncepci jsem pojal jako zakrytovaný tuner pro venkovní umístění s možností výměny smyčky. Tuner obsahuje dva proměnné kondenzátory. Jeden pro frekvenční ladění a druhý pro přizpůsobení kapacitní vazbou. Oba kondenzátory jsou dálkově ovládané a ladicí je navíc vybaven i koncovými kontakty. Plastová krabice s tunerem obsahuje i frekvenční výhybku oddělující VF a PWM. Oba kondenzátory jsou osazeny stejnosměrnými motorky na 12V s integrovanou převodovkou s výslednou rychlostí otáčení 2 otáčky za minutu. Řídicí signál PWM je směrován na správný motor přes přepínací relé, které je ovládáno nezávislým kabelem. Případně je možno signál PWM přesměrovat i ručně pomocí přepínače uvnitř krabice tuneru. Pokračování »

KiwiSDR

small_DSC_0859 Bydlení v sídlištní zástavbě je pro radioamatéra velká výzva. Je to neustálý boj s rušením. Kdo se s tím smíří, ušetří si hodně nervů. Zprvu jsem se snažil s rušením bojovat. Po mnoha letech už jsem boj omezil jen na nová a silná a snadněji identifikovatelná rušení. S ostatním jsem se smířil a úsilí přesměroval ke vzdálenému přijímači.
Po několikaměsíčním hledání a srovnávání jsem vybral přijímač KiwiSDR.

Pokračování »

Regulovatelný napájecí zdroj

small_DSC_0737 Můj velmi letitý regulovatelný zdroj, stavěný ještě za dob studií, již začal vykazovat stařecké nemoci a tak jsem se rozhodl vyrobit nový zdroj.

Požadavky byly: napětí od 3V do cca 15V, proud do cca 4 až 5 A, proudová pojistka – resp. nastavitelné proudové omezení, nastavitelné výstupní napětí, měření napětí a proudu.

 Ve sklepě jsem našel kovovou krabičku od nějakého vyřazeného síťového switche, nepoužívaný napájecí adaptér z notebooku a malý hliníkový chladič. Na ebay jsem objednal step-down modul s proudovou pojistkou a  malý LED měřáček napětí a proudu. Pár drobností, jako potenciometry a knoflíky, se našlo v zásobách.
 
 Vše jsem vměstnal do zmíněné krabice od switche a výsledek můžete vidět na fotkách.

Pokračování »

MOX pro FT-817

small_DSC_0188 FT-817 je skvělé malé rádio. Chybí mu však plno funkcí. Jednou z nich je i absence MOX, resp. funkce pro zaklíčování trvalou nosnou pro ladění antény např. pomocí tuneru. Nový tuner od LDG Z817 toto již řeší pomocí komunikace s trx. Já vlastním starší Z100, který toto nepodporuje, ale má výstupní signál pro zařízení FT897/857. Rozhodl jsem se vyrobit zařízení s mikroprocesorem, které vše potřebné obstará. Základem je Arduino mini pro. Při stisknutí tlačítka pro ladění na tuneru tuner odešle povel (přizemnění výstupu) a mikroprocesor provede změnu módu na FT817 a zaklíčuje trx. Poté co tuner dokončí svou práci, mikroprocesor vrátí nastavení trx do původního stavu. Přepnutí do TX módu je taktéž možné pomocí tlačítka na zařízení. Dále jsou na zařízení tři LED diody, které zobrazují SWR v průběhu ladění. Původně jsem zobrazoval na druhé řadě LED i hodnotu ALC v běžném režimu vysílání. Ukázalo se ale, že FT817 má nějaký interní problém s komunikací, pokud je v módu USB/LSB/DIG. Jako poslední věc zmíním ještě funkci, která je užitečná při používání externího zesilovače o výkonu 25 W. Ovládání toho zesilovače provádím pomocí signálu TXGND, který prochází přes popisované zařízení a v režimu ladění je tento signál blokován. Takže ladění probíhá se sníženým výkonem (výkonem TRXu).

Pokud by měl někdo zájem o zdrojový kód pro Arduino, stačí mi napsat. Pokračování »

Anténní přepínač podruhé

small_DSC_0667Letitý, vzdáleně ovládaný, anténní přepínač již pomalu dosluhuje a tak nastal čas na jeho výměnu. Opět jsem se rozhodl jako základ použít relé RELPOL a to kvůli ceně a již vyzkoušeným parametrům. Pro KV se osvědčila. Tentokrát jsem si dovolil pohrávat s myšlenkou je použít i pro VKV. Řekl jsem si, že nemám co ztratit, maximálně budu přepínač používat opět jen pro KV. Přepínač jsem proto rozdělil na dvě sekce (dva svody), jedna pro KV, druhá pro VKV. KV sekce je připravena pro tři antény, VKV sekce pouze pro dvě antény. Vzhledem ke stejné konstrukci sekcí je možno je zaměnit. Ze sklepa jsem vydoloval hliníkovou krabici a jal jsem se navrhovat plošný spoj. Původní přepínač byl bez desky plošných spojů, ale tentokrát jsem to chtěl udělat jinak. Na plošném spoji jsou osazena relé se zpětnými diodami a dvě bleskojistky 230 V / 20kA. Pro každý svod jedna. Neaktivní antény jsou přepínacím kontaktem relé propojeny na zem. Ovládání je realizováno eth. kabelem. Pokračování »

Yaesu FT-991

Již nějakou dobu vlastním trx Yaesu FT-991 a tak přišel čas na pár postřehů. Zařízení je relativně kompaktní a dle mého názoru přehledné. K ovládání nemám větších připomínek. Trochu lépe přístupná by mohla být pravá řada tlačítek. Tlačítka jsou dost stísněná mezi ostatními otočnými knoflíky a hůře se mačkají díky svému tvaru. Displej je pěkně čitelný a přehledný.

Některé výrobní série (kusy?) měly potíže s odcházejícími koncovými tranzistory. Oficiálně nepotvrzená příčina je špatné nastavení klidových proudů koncových tranzistorů – proudy nejsou nastaveny na stejné hodnoty. Provedl jsem kontrolu a mé zařízení je nastaveno správně.

Co se mi velmi líbí, je vlastní přijímač. Konečně vcelku odolný a nešumící. A DSP je také výborné. Mohu prohlásit, že DSP je poslechově příjemnější než má Kenwood TS-590, kde „bublající“ efekt na SSB velmi kazí dojem a srozumitelnost.

CAT příkazy pro ovládání z PC jsou poměrně obsáhlé a přehledné. Pouze u některých příkazů trx neposílá deklarovanou odpověď.

Celkově tento trx odpovídá mým představám.

Mikrofonní rozhraní aneb jeden mikrofon pro různé TRXy

Schematic_mic-prop Pro vysílání z klubového závodního stanoviště využíváme osobních zařízení různých výrobců (Kenwood, Icom, Yaesu). Z toho pramení i jisté problémy. Většinou se používají originální mikrofony nebo v lepším případě stolní. Tyto mikrofony nelze libovolně kombinovat, proto jsme ze starších zásob zhotovili stolní mikrofon a k němu univerzální propojovací krabičku. Toto propojovací rozhraní nám umožňuje připojit zhotovený stolní mikrofon k libovolnému TRXu uvedených výrobců (běžné novější typy). Dále je možné připojit do tohoto rozhraní „šlapku“ a taktéž vstup a výstup ze zvukové karty počítače pro využívání hlasové výzvy. Při oživování jsme zjistili, že námi použitá dynamická mikrofonní vložka není vhodná a rozhodli jsme se ji vyměnit ze elektretovou. To si vyžádalo úpravu zapojení, kde přibyl R9, R10 a C3. Ve schématu zapojení jsou již zakresleny, na motivu plošného spoje stále chybí.

Po nějaké době provozu se objevila závada. Signál z mikrofonu se dostával do stanice i v době, kdy běžela hlasová výzva z PC. Příčinou byl proražený FET (M1). Po výměně tranzistoru a osazení ochranných diod se již závada neopakovala a zařízení je v provozu více než rok při současném používání koncového zesilovače. Přidané součástky jsou ve schématu označeny hvězdičkou před jménem. Pokračování »

Úprava hlučného ventilátoru ve zdroji Alinco DM-330MVE

dm-330_5443 Během úklidu pracovny došlo i k demontování napájecího zdroje Alinco, který má své stálé místo na stěně pod stolem. Už notnou dobu mi vadí hluk, deroucí se z ventilátoru. Ze začátku, po koupi, bylo chlazení bez problémů, ale po několika letech se začal hluk zvyšovat až na neúnosnou mez. Zprvu jsem myslel, že na vině je samotný ventilátor. Po rozebrání a vyčištění zdroje se ale ukázalo, že problém bude jinde. Přesnou příčinu problému se mi ale nepodařilo objevit. Snad jen změna parametrů vlastního termistoru, který detekuje teplotu uvnitř zdroje. Pokračování »

Hlasová výzva pro FT-817

DSC_0222 (1)Po mnoha letech dozrála myšlenka na pořízení nějakého modulu hlasové výzvy (voice keyer). Přeci jen neustálé volání výzvy, při QRP a portable provozu, dokáže zážitek z celého podniku i trochu pokazit. Jako první krok jsem pořídil velmi levný modul na ebay, který by mohl tvořit základ celého zařízení. Prvotní pokusy slibovaly ucházející výsledek. Pak ale přišel klasický nedostatek času a zároveň jsem objevil již vymyšlený, hotový produkt na stránkách http://www.dh8bqa.de/bx-184/. Dlouho jsem neváhal a přes box73.com objednal modul i s neoriginálním Yaesu mikrofonem pro vestavbu. Zařízení fungovalo na první pokus. Bylo třeba jen nastavit výstupní úroveň pomocí trimru a indikátoru ALC v TRX. Pokračování »

„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich