OK1CPR – OK6IK

Při vzdáleném ovládání radioamatérského vybavení velmi brzy zjistíme, že žádný počet výstupů není dost velký. Vždy máme nedostatek ovládaných výstupů.

Tentokrát jsem potřeboval výstupy pro ovládání spotřebičů napájených ze síťového napětí 230V. Zvolil jsem reléový modul s osmi relátky. Pro řízení jsem zvolil desku s ESP 8266, Wemos D1 mini. Jelikož jsem svůj drahocenný čas v posledním roce směroval do profesní oblasti, nezbývalo moc času se věnovat programování kódu od píky. Proto jsem zvolil SW Tasmota, který řeší vše co potřebuju a jako bonus umožňuje napojení na MQTT broker a  zobrazování/ovládání  např. přes Node-Red – bude-li to třeba. Podrobné informace o projektu Tasmota lze nalézt tady: https://tasmota.github.io/docs/.

Pak už to bylo jen o 3D tisku a kompletaci.

Loni vyvstala potřeba doplnit anténní soustavu o nějaký multipásmový vertikál od 14 do 28 MHz.

Jako základ jsem vzal starou CB anténu, vymontoval jsem přizpůsobovací cívku v patě a osadil tlumivku proti statice. Nakoupil jsem nějaké hliníkové trubičky o průměru 8 mm. Pak bylo potřeba vymodelovat a vytisknou distanční úchyty pro paralelní prvky. Nějak to celé smontovat do požadovaného stavu a naladit vyzdvižené protiváhy.

Pokračování … »

Jak pomalu doplňuji anténní vybavení na víkendovém QTH, přišla řada i na nějakou vhodnou anténu pro KiwiSDR přijímač. Po nějaké době hledání na internetu a porovnávání různých možností, jsem zakoupil přijímací zesilovač k magnetické smyčce od LZ1AQ. Zesilovač má výborné parametry co se vlastního šumu týče a je vybaven i symetrizací. Výborný je malý útlum přenášeného přijímacího signálu na velkou vzdálenost pomocí ethernetového kabelu. Možnost přepínaní několika přijímacích smyček je potom už jenom ta pověstná třešnička na dortu.

Pokračování … »

Při výrobě plošných spojů jsem začal využívat dlouholetého pomocníka – gravírovací laser. Jedná se o běžně dostupný model z Ebay nebo Aliexpressu. Deklarovaný výkon laserové diody je 3W.

Maximální plocha, kterou laser obsáhne je 8×8 cm, což pro menší desky postačuje. Princip výroby motivu PCB spočívá v nanesení matné barvy, která je následně laserem v daných místech spálena. S výběrem barvy to bylo trochu komplikovanější. Dost dlouho jsem hledal tu správnou, která na mědi drží, rychle schne a hlavně se dá „spálit“ a spálené zbytky odstranit. Pokračování … »

V rámci vylepšování antén na stanovišti OK1KKI, jsme se rozhodli zkusit postavit vertikál pro pásmo 160 m. Drát (40m) natažen na 15 m vysoký příhradový stožár a zbytek drátu zalomen s mírným sklonem k zemi. Změřená impedance 26 Ohmů. Z toho vyplynula nutnost transformace na dvojnásobek. Pro jednoduchost jsem zvolil vzduchovou cívku. Po pár pokusech jsem dospěl k závěru, že bude nutné dodržet pravidlo čtyřech (stejné jako pro baluny na toroidech). Navinuli jsme 20 závitů na průměr 5 cm. Impedance na kmitočtu 1,8MHz vyšla 200 Ohmů. Poměr závitů pro transformaci 1:2 je 1,4, takže odbočka vyšla na cca 14 závitu. Zapojeno, změřeno a výsledek je 50 Ohmů.

Tentokrát jen pár postřehů k LW anténě. Jak jsem psal dříve, používám k přizpůsobení LW antény paralelní rezonanční obvod (cívka s kondenzátorem), ke kterému je připojen dlouhý drát (cca 41-45, dle umístění).

Na víkendovém stanovišti používám izolovaný drát 41 m dlouhý. Při testech s ununem 1:9 jsem nebyl schopen dosáhnout žádaných parametrů. Anténa se chovala nejistě. Na některých kmitočtech byla přizpůsobená, jinde nebyla. Nepomohlo ani připojení uzemnění jako protiváhy.  Vyzkoušel jsem i transformaci 1:4. V podstatě se stejným výsledkem – nic moc. Proto jsem se vrátil k paralelnímu rez. obvodu. Ten, pokud se opře o uzemnění, tak chodí výborně. Jeho nevýhoda spočívá v jeho jednopásmovosti. Pokud ho nemůžeme přelaďovat dle potřeby ručně nebo dálkově, přicházíme o další rezonance LW antény  na násobcích  základního kmitočtu. Pokud ale máme možnost rez. obvod přelaďovat, je to dle mého názoru asi nejuniverzálnější způsob přizpůsobení LW antény. Pokračování … »

Střed i izolátory vytištěny z PET-G. Průměry hliníkových trubiček 8 mm, ráhno 20 x 20 mm. Druhá verze izolátoru prvků na ráhno je pro rozměr 15 x 15 mm. Kryt středu je přišroubován.

Odkaz pro stažení 3D modelů je tady:

https://www.prusaprinters.org/prints/55903-moxon-antenna

Pokračování … »

Před rokem na podzim při výrobě dvojité Moxonky, jsem současně pracoval i na trojité verzi (6 prvků). Jak to dopadlo je patrné z fotek.

Pokračování … »

Rozhodl jsem se rozšířit možnosti příjmu KiwiSDR přijímače o pásmo 2 m. V současnosti použitá anténa G5RV již není v dané konfiguraci dostatečná pro příjem v pásmu 10 m a tak bude toto pásmo využito pro výstup konvertoru z pásma 2 m. Za anténu G5RV bude vřazena dolní propust pro odfiltrování pásma 10 m a do plastové krabice ke KiwiSDR přijímači přibude konvertor BX-048 od autora DC8RI, postavený ze stavebnice dostupné na box73.de. Konvertor je již sestaven a vše funguje jak má. Teď už jen najít trochu času a demontovat SDRko a vestavět konvertor dovnitř.

Pokračování … »

Po zakoupení malého anténního rotátoru, jsem začal přemýšlet, jakou anténu na něj umístit. Chtěl jsem nějakou nenápadnou a pro horizontální i vertikální polarizaci. Po předvýběru mi zbyly dvě varianty. Horizontální směrovka s vertikálně polarizovanou J-čkovou anténou nebo horizontální směrovka doplněná o vertikálně polarizovanou směrovku na stejném ráhnu. Rozhodl jsem se vyzkoušet dvojitou (trojitou) anténu na jednom ráhnu. Jako základ jsem použil dvoupásmovou 5+8 prvkovou anténu od OK5IM. Umístil jsem ji horizontálně. Tuto anténu jsem doplnil 4 prvkovou Moxonkou pro 2m pásmo, polarizovanou vertikálně. Vešla se na ráhno, mezi prvky první antény, tak akorát.

Prvky dvojité Moxonky jsou z hliníkových trubiček o průměru 8 mm, ohýbané malou ruční ohýbačkou na radiusu 20 mm. Rozměry jsou uvedeny ve fotogalerii. Izolační rozpěrky jsou vytištěny na 3D tiskárně z PET-G.

Pokračování … »

Během závodů používám pro vztyčení antény sklolaminátový teleskopický prut. Pro anténu od OK5IM využívám spodní čtyři díly a vzhledem k váze antény je nutné nějakým způsobem jednotlivé díly zajistit proti samovolnému zasunutí teleskopu a pádu antény. Po testování několika způsobů jsem nakonec vybral zajištění pomocí drátu, který se zastrčí do malé vyvrtané dírky v každém spojení dvou dílů teleskopu. Jednoduché, rychlé.

Po umístění tiskárny Original Prusa Mini do pracovny se začaly přenášet vibrace z masivní desky, na které tiskárna stála, do sousední skříně. Proto jsem tiskárnu umístil na překližovou desku a pod ní přišrouboval antivibrační nožičky. Nožičky jsou modelovány v OnShapu a tisknuty z PETG.

Model ke stažení naleznete tady:

Pokračování … »

miniVNA pro jako DIP meter

Dnes jenom malá zmínka o měření trapů pro W3DZZ. Pro měření rezonanční frekvence jsem použil analyzátor miniVNA Pro. Přepnul jsem na měření XLC a do BNC rozdvojky připojil vazební smyčku z izolovaného Cu drátu. Smyčka se navlékla na měřený trap a pak už se jen odečetly výsledky.