Postupem času jsem dospěl k názoru, že by se mi hodila nějaká anténa pro dvoumetrové pásmo s horizontální polarizací. Rotátorům se zatím úspěšně bráním – proč na sebe upozorňovat a ještě s tím mávat (kroutit). Tudíž toho, ze všesměrových antén, už moc nezbylo. Volba padla (téměř musela padnout) na anténu Bigwheel.

Po překonání několika technických problémů, jako je např. lámavost duralu se podařilo dílo smontovat. Naneštěstí se ukázalo, že naladění antény nebude taková legrace. Po prvním změření anténa rezonovala všude možně, jen ne tam, kde by měla. Po nacvaknutí dvou velkých feritových jader a provlečení několika závitů koaxu pod konektorem antény si konečně anténa přestala vymýšlet a trvala na rezonanční frekvenci pod 135 MHz. Oproti očekávání je to hodně dole. Na změnu délky přizpůsobovacího pásku anténa téměř nereagovala. Nezbylo než sebrat odvahu, anténu celou rozebrat, smyčky zkrátit o cca 7 cm a vše opět složit. Chvilka napětí a … vypůjčený anténní analyzátor ukázal 138,6 MHz. Následovala úleva, že to není krátké, ale i zklamání a nechuť, neboť únava z neustálého zkoušení a rozebírání se dostavovala. Co naplat. Druhý den jsem se pustil do finální úpravy. Rozebrat, odměřit dalších 7 cm, uříznout, napilovat, vyvrtat, začistit, smontovat. Čistého času 75 minut – už mi to jde od ruky, HI. Chvilka napětí a … 144 MHz. BINGO! Jelikož jsem byl rozhodnut už anténu dále neupravovat i kdyby to tentokrát nevyšlo, dostavila se úleva. Mohl jsem vrátit vypůjčený analyzátor a věnovat se finálním úpravám antény, jako je výměna matic za pojistné a celkové poutahování a izolace anténního konektoru proti vodě. Pro ochranu konektoru jsem zvolil rozřízlou novodurovou trubku, kterou jsem vyplnil tavným lepidlem a pojistil stahovací páskou. Poté již mohla anténa na připravený stožárek na střechu.

Pozn.: Pro délku přizpůsobovacího pásku jsem zvolil kompromis cca 7 cm.

[Ukázat prezentaci]

1 2 ►