Magloop – magnetická smyčková anténa (MLA) laděná změnou indukčnosti
V dnešním příspěvku se zmíním o anténě magloop (magnetická smyčka neboli MLA), kterou jsem pojal trochu odlišně od předchozí verze a také od nejčastěji publikovaných řešení. Cílem bylo vyrobit anténu přenosnou (aby se vešla do kufru auta), lehkou, vícepásmovou a jednoduše laditelnou. Výsledkem je anténa, která může být jedno pásmová nebo vícepásmová. To záleží na potřebách konkrétní instalace. Je-li potřeba stabilita a odolnost proti povětrnostním vlivů, je možno anténu vyrobit pouze jednopásmovou a zamezit vnikání vody do kondenzátoru. Pro ostatní použití doporučuji ponechat kondenzátor přístupný, případně ho dočasně krýt před vodou např. obalením igelitem apod. Popisovaná vícepásmová anténa je předladitelná pro konkrétní pásmo pomocí posouvání koaxiálního kabelu uvnitř PEX-AL trubky a na takto přednastaveném pásmu poté jemně přeladitelná změnou indukčnosti hlavní smyčky a to pomocí změny mezery mezi závity v dolní polovině hlavní smyčky.
Teď již k samotné konstrukci antény. Základem je PEX-AL trubka o vnějším průměru 16 mm, v délce 4 metrů. Dále potřebujeme koaxiální kabel RG-213 nebo podobný o průměru kolem 10 mm, v délce 3 až 3,5 metru.Pro konstrukční zpevnění je potřeba cca 16 ks elektrikářských plastových příchytek na trubky o průměru 16 mm. A nakonec něco málo matiček, delší šroub (cca 80 mm), dva úhelníky a dva samořezné šroubky.
Hlavní smyčku antény zhotovíme jako dvouzávitovou dle přiložených obrázků. Výsledný průměr je cca 63 – 65 cm. Mezi konci trubek necháme asi 8 až 10 cm. Dovnitř trubky vsuneme koaxiální kabel RG-213. Kdo má obavy aby mu kabel dovnitř nezajel celý,může ho střihnout o pár cm delší než je délka trubky. Horní polovinu závitů PEX-AL trubky poté zpevníme příchytkami a dolní polovinu závitů ponecháme na volno. V dolní části závitů zhotovíme mechanizmus pro roztahování závitů dle přiložených fotografií. K prvnímu úhelníku je matička přilepena dvousložkovým PU lepidlem a v druhém úhelníku se šroub volně otáčí a je fixován ve své poloze dvěma pojistnými matkami. Pro snazší otáčení šroubem je vhodné na konec před hlavu šroubu navléci nějakou rukojeť a fixovat ji z druhé strany matkou proti protáčení. Tento způsob ladění změnou indukčnosti umožňuje nastavovat rezonanční kmitočet s jemností téměř 1 kHz.
Pro zhotovení budící cívky použijeme pevný Cu drát nebo tenčí koaxiální kabel, např. RG-58, který můžeme zpevnit navlečením pevnější plastové trubičky. Já jsem zvolil stíněné provedení budící smyčky. Velikost budící smyčky závisí na finálním umístění antény. Pro otevřený prostor je průměr budící smyčky 1/6 až 1/5 průměru hlavní smyčky, pro umístění v blízkosti jiných předmětů, majících vliv na vyzařování antény, je vhodné zvolit větší průměr budící smyčky a to 1/5 až 1/4. Vhodným řešením je udělat budící smyčku větší a pro přizpůsobení k hlavní smyčce potom připevnit budící smyčku tak, aby bylo možné měnit její polohu vůči hlavní smyčce, např. vykláněním budící smyčky ven nebo otočné řešení dle OK2ER.
Anténu zde uvedených rozměrů lze naladit na třech amatérských pásmech a to 7, 10 a 14 MHz a snese budící výkon až 100W. Při buzení více než 10W se nedoporučuje pobývat v bezprostřední blízkosti antény. Pro zjednodušení ladění je možné na koax uvnitř trubky udělat barvou značky pro snadné nastavení pásma a pro jemné naladění připevnit v dolní části hlavní smyčky např. kousek školního pravítka nebo jiný ukazatel, pomocí kterého snadno nastavíme správnou mezeru mezi závity.
Poznámka 1: některé myšlenky, nápady a provedení mohou být průmyslově chráněným řešením, viz. publikované články od OK2ER (např. v OQI).
Poznámka 2: Olda, OK2ER měl stejnou myšlenku na způsob ladění pomocí roztahování závitů a dle jeho měření se jedná spíše o změnu mezizávitové kapacity než o změnu indukčnosti, ikdyž ta se také v jisté míře uplatňuje.
Ahoj, pls jak je to s tim prumerem budici smycky? Velka dvojsmycka mi vysla 70cm, z toho 1/5 -> 14cm coz je takova pidi a rozhodne ne to co mas na fotkach. S tema 14 cm nemuzu najit, kde by to rezonovalo :-/ Rekl bych, ze tam prumer tak 0.4 hlavni smycky.
Ahoj Libore.
Průměr budící smyčky mám cca 19 cm.
Klidně ji udělej větší. Pak ji stačí vytočit nebo vyklopit pro nastavení optimální vazby.
Zdravím. Vrátil bych se k tomu, co píšeš: „Dovnitř trubky vsuneme koaxiální kabel RG-213. Kdo má obavy aby mu kabel dovnitř nezajel celý, může ho střihnout o pár cm delší než je délka trubky.“ Při popisované konstrukci tedy o 8-10cm.
Jenže ( a na to se asi ptal i Zdeněk)pak posouvání kabelu nemá smysl – kapacita je stále stejná. Proto může být koax dlouhý max. jako 1/2 trubky. Největší kapacity je dosaženo, pokud jeho střed je ve středu mezery mezi trubkami a nejmenší, pokud je skoro celý zasunut do jedné či druhé strany.
Ahoj Michale.
Nezapomínej na to, že se v konečném důsledku jedná o dva kondenzátory zapojené v sérii.
Ahoj Radku, právě že na to nezapomínám. Zkusím to říci jinak: jestliže máš celou trubku plnou koaxu, pak se jeho pohybem kapacita nemění. Můžeš si plochu stínění koaxu představit jako jednu desku kondenzátoru a ta je při „plné trubce stále stejná. Lépe by to bylo vidět na obrázku. Pokud použiješ délku koaxu jako 1/2 délky trubky, pak si můžeme říci, pokud je střed koaxu v polovině mezery, že obě zasunuté části představují kondenzátory C1 a C2, kdy C1=C2 a výsledná kapacita C= 0,5 C1, resp 0,5 C2. Pokud nyní zasuneš koax řekněme o 1/4 délky do jedné části, pak se o tuto část v druhé zkrátí. Výsledkem tedy bude C1 o čtvtinu větší a C2 o 1/4 menší, výsledná kapacita pak samozřejmě ještě menší.
Jasně, vždyť netvrdím nic jiného. Při trubce „plné“ koaxu je kapacita nejmenší. Postupným přesouváním se zvětšuje a největší je při posunutí o polovinu délky koaxu, resp. při vystředění koaxu s mezerou na trubce.
Radek
Zdravím. Zajímá mě případné použití jen pro příjem, a to na pásmu 40M. V podvečer (SeLČ, závod OK1WC Memoriál, 17:30 až 16:30 UTC) je potíž pracovat se stanicemi do cca 200 km. Bylo by použití této antény řešením?.
Hezký den
Vítek, OK5MM
Na to nedokážu jednoznačně odpovědět. Bude záležet na orientaci antény z hlediska vyzařování a na úhlech příchozích signálů.
Dobrý den.
chtěl bych se ujistit. Pustil jsem se před časem do stavby této antény. Opravdu je použito 3,5m koaxu? Při své délce se s koaxem v PEX-Al trubce hýbe dost ztuha. Nepomohlo ani namazání.
Nyní se mi do ruky dostalo čerstvé vydání QRP magazínu, kde Olda OK2ER podobnou anténu popisuje. K ladění nevyužívá koax, ale druhou PEX-AL trubu. Jenže podstatně kratší délky.
Díky za odpověď
Z.
V mém případě jsem použil délku v rozsahu 3 – 3,5 m (přesně si nepamatuju). Přeladitelný rozsah byl vyhovující, více jsem to již pak neřešil. Třeba bude postačovat i kratší délka – je potřeba to vyzkoušet. Olda v uvedeném případě použil druhou trubku PEXAL – řešení je mnoho. Vše je to o přeladitelnosti, naladitelnosti a ztrátách. Neexistuje jediné správné provedení. Vždy jsou tu nějaké kompromisy v parametrech, v proveditelnosti, případně v dostupnosti materiálu, zkušeností a vybavení.
Jak píše i Olda, parametry trubek od jednotlivých výrobců se liší a tak i výsledky jsou pokaždé jiné.
Abych se přiznal, konstrukci nechápu. Možná kvůli tomu, že chybí schéma, resp. výkres. Pokud trubka PEX-AL slouží jako stínění, k čemu slouží vložený koax, který není na žádné fotografii vidět. Tím méně způsob jeho posouvání. Totéž platí o ladícím kondenzátoru.
73 Michal
Ahoj Michale.
Trubka PEX-AL neslouží jako stínění, tvoří zářič hlavní smyčky. Koaxiál uvnitř PEX-AL trubky s ní dohromady tvoří kondenzátor. Tento koaxiál je na fotkách vidět, detail na prostřední fotce dole. Posouvání koaxu je ruční. Kondenzátor pro jemné ladění je tvořen mezizávitovou kapacitou hlavní smyčky.
Ja mením vzdialenosť „živej“ časti a záves so slučkou je oproti.
Vtedy sa mení výrazne aj L aj C “ !.
Miro OM7SM
Radek,
Interesting Idea. Thank you for posting.
Bill
W6SDI