OK1CPR – OK6IK

Během závodů používám pro vztyčení antény sklolaminátový teleskopický prut. Pro anténu od OK5IM využívám spodní čtyři díly a vzhledem k váze antény je nutné nějakým způsobem jednotlivé díly zajistit proti samovolnému zasunutí teleskopu a pádu antény. Po testování několika způsobů jsem nakonec vybral zajištění pomocí drátu, který se zastrčí do malé vyvrtané dírky v každém spojení dvou dílů teleskopu. Jednoduché, rychlé.

Čas od času se zabývám magnetickými smyčkovými anténami a abych si to celé usnadnil, vyrobil jsem si přenosný MLA tuner. Výhodou je kompaktní a celkem malé provedení. Snadno se přenáší a je k němu možné připojit různé smyčky – malé, velké, tenké, silné, z drátu, trubky, koaxu atd. Přeprava antény se pak odehrává v demontovaném stavu – smyčka odpojena od tuneru. Pro srovnávání smyček různých tvarů a materiálů je jen otázkou okamžiku a smyčka se snadno vymění. Pro portablové vysílání je pak snadné zvolit tu správnou a skladnou smyčku.

(Pokračování textu…)

Na říjnové kolo FM poháru jsem byl nucen z důvodu cesty na západ Čech zvolit jiné, náhradní stanoviště. Tímto stanovištěm se stala Radyně kousek od Plzně. Zaparkoval jsem na parkovišti pod zříceninou a vztyčil sedmi metrový teleskop. Na místě jsem byl jako první – žádní turisté. Ti dorazili až později a když spatřili cosi podivného připevněného k automobilu gumicukem, radši zaparkovali opodál, hi. Na teleskop jsem připevnil HM kolineární vertikál 2x lambda/2 a na konec kabelu připojil Baofeng UV5R. Fungovalo to vcelku překvapivě, jen jsem trochu bojoval se selektivitou stanice. Nebyl problém „udělat“ spojení i na vedlejším kanálu, hi.

Tentokrát jsem závod odjel z jiného stanoviště – kopec na obcí Zdešov. Změna jednoznačně pomohla. Počet spojení byl dvojnásobný oproti mým předchozím průměrům.

(Pokračování textu…)

Po dubnové pauze jsem byl opět na kopci. Tentokrát s novou anténou od OK5IM. Byl jsem nucen vyrobit uchycení laminátového teleskopu a antény. Vzhledem k nedostatku času jsem to nějak sbouchal během jednoho odpoledne, ale ještě musím několik věcí dodělat a předělat. Od antény jsem si sliboval snazší dovolávání na QRO stanice. Obecně síla přijímaných signálů narostla dle očekávání, ale pracnost dovolávání na tyto stanice zůstala stejná.

Počasí přálo, bylo pěkně slunečno, tak jsem si to užil. Sice jen pár spojení, ale plno nových poznatků okolo antén a jejich chování v různých výškách. Teorie je jedna věc, ale praktické ověření je nenahraditelné. Na fotkách můžete vidět i můj nový zlepšovák – držák na volant pro papírový deník nebo tablet. Dnes zapracoval šotek a tak na kopci jsem zjistil, že nemám napájecí kabel k FT817, takže jsem byl odkázán pouze na interní baterie.

Zúčastnil jsem se pro zábavu a většinu času věnoval testování antén.

Zvolil jsem kopec Lískovec u Hrutkova (JN79MC).

Většina směrů zavřená, chodilo to převážně jen na západ.

Porovnával jsem magnetku od Diamondu MR-77 a Jčko z TV dvoulinky, které bylo jednoznačně lepší až o 5S.

Jako TRX jsem použil FT-817.

V dnešním příspěvku se zmíním o anténě magloop (magnetická smyčka neboli MLA), kterou jsem pojal trochu odlišně od předchozí verze a také od nejčastěji publikovaných řešení. Cílem bylo vyrobit anténu přenosnou (aby se vešla do kufru auta), lehkou, vícepásmovou a jednoduše laditelnou. Výsledkem je anténa, která může být jedno pásmová nebo vícepásmová. To záleží na potřebách konkrétní instalace. Je-li potřeba stabilita a odolnost proti povětrnostním vlivů, je možno anténu vyrobit pouze jednopásmovou a zamezit vnikání vody do kondenzátoru. Pro ostatní použití doporučuji ponechat kondenzátor přístupný, případně ho dočasně krýt před vodou např. obalením igelitem apod. Popisovaná vícepásmová anténa je předladitelná pro konkrétní pásmo pomocí posouvání koaxiálního kabelu uvnitř PEX-AL trubky a na takto přednastaveném pásmu poté jemně přeladitelná změnou indukčnosti hlavní smyčky a to pomocí změny mezery mezi závity v dolní polovině hlavní smyčky.

Teď již k samotné konstrukci antény. Základem je PEX-AL trubka o vnějším průměru 16 mm, v délce 4 metrů. Dále potřebujeme koaxiální kabel RG-213 nebo podobný o průměru kolem 10 mm, v délce 3 až 3,5 metru.Pro konstrukční zpevnění je potřeba cca 16 ks elektrikářských plastových příchytek na trubky o průměru 16 mm. A nakonec něco málo matiček, delší šroub (cca 80 mm), dva úhelníky a dva samořezné šroubky. (Pokračování textu…)

V tomto příspěvku bude něco o poloviční anténě W3DZZ, neboli trapovaném dipólu. Princip je všeobecně známý. Pro konstrukci trapů jsem použil novodurovou trubku o průměru 4 cm. Kondenzátor v trapu je zhotoven z koaxiálního kabelu a cívka je ze stejného izolovaného Cu drátu jako je vlastní zářič. Počet závitů na trapu je 10. Tato konstrukce se mi osvědčila již dříve při výrobě plnorozměrové W3DZZ a předchozí verze poloviční antény. Trapy jsou navrženy na frekvenci 14,1 MHz a reálně doladěny na cca 14,08 až 14,1 MHz, podle toho jak se zadařilo. Po vyrobení trapů jsem je ladil stříháním koaxiálního kabelu (kondenzátoru) za současného měření miniVNA analyzátorem. V terénu pak už zbývalo „jen“ nastřihat správné délky ramen dipólu před a za trapem. Pro první část dipólu (20 m pásmo) je nutné střihnout délku, tak aby odpovídala rezonanční frekvenci trapu. Ladění druhé části dipólu za trapem (pro pásmo 40 m) už je bez omezení. Střed dipólu je osazen proudovým balunem 1:1, o kterém se zmíním někdy příště. Střed s balunem je osazen do plastové krabičky. Krabička jse nařezaná z plastových destiček neznámého původu a celé je to slepené dohromady tavným lepidlem. Průběhy z měření trapů a hotové antény jsou v obrazové příloze. Vzhledem k finálnímu umístění středu antény na 5 metrů dlouhý dřevěný klacek, uchycený k plotovému sloupku, nachází se anténa nad drátěným plotem.  Toto umístění ji nějakým způsobem ovlivňuje tak, že vykazuje náznak /snahu  o jistou rezonanci i na pásmu 80 m a je možné ji tam také doladit automatickým tunerem. Účinnost celé soustavy „anténa-plot“ ale nebude na tomto pásmu nijak velká, HI.

(Pokračování textu…)

Dnes se zastavím u mojí nejnovější přenosné antény pro pásmo dvou metrů. Cílem bylo postavit jednoduchou, lehkou, přenosnou a skladnou anténu s alespoň nějakým směrovým účinkem. Volba padla na anténu Moxon. Rozměry jsem si spočítal v generátoru na stránkách http://www.moxonantennaproject.com . Po sestavení a proměření antény bylo nutné rozměry trochu korigovat, jelikož i ve volném prostoru ve výšce cca 3 metry byla anténa trochu „dlouhá“. Konečný výsledek si můžete prohlédnou na přiložených fotografiích.

(Pokračování textu…)

 Při občasném putování po kopcích se zajisté hodí nějaký praktický anténní tuner. V přírodě většinou není problém anténu nějak pověsit či zahodit. Těmito nevypočitatelnými způsoby instalování antény se ale málokdy podaří dosáhnout vyhovujících parametrů antény – hlavně přizpůsobení. Ze začátku jsem si vypomáhal tunerem Z-100 od LDG. Ten funguje výborně. Potřebuje ovšem napájení. Tak jsem zvolil jiné řešení a to tuner od OK1CDJ, který jsem modifikoval zpět na původní zapojení od KD1JV, které umožňuje zvolit nízkou nebo vysokou přizpůsobovanou impedanci. Také jsem doplnil ještě jeden BNC konektor pro přizpůsobování antén zakončených tímto konektorem. Úpravy jsou patrné z přiložených fotografií.

(Pokračování textu…)

Během dlouhých zimních večerů přišla řada na předělání letité magnetické smyčky. Předěláním získala větší robustnost, větší účinnost a frekvenční rozsah a získala i nějaké to praktické vylepšení. Po úpravě má anténa frekvenční rozsah 3,5 MHz až 29 MHz.

Jako základnu pro postavení jsem použil podstavec ze starého LCD monitoru. Základ smyčky jsem ponechal z původní antény – duralový ráfek z jízdního kola o průměru cca 63 cm (sice mírně ohnutý po bouračce, to ale elektronům nevadí, 🙂 ). Porovnával jsem různé způsoby provedení budící smyčky a dospěl jsem k závěru, že pro aktuální provedení je nejlepší buzení pomocí nezávislé smyčky. Při použití buzení pomocí jednostranného GAMA připojení jsem nebyl schopen dosáhnout přizpůsobení v tak širokém rozsahu. Nezávislá budící smyčka byla nejlepší. Pro mechanické zpevnění jsem použil variantu s galvanickým propojením zemního pólu s hlavní smyčkou a koaxiální kabel jsem udělal odpojitelný s BNC konektorem. Krabičku s ladicím kondenzátorem jsem doplnil přepínačem pro přepínaní sekcí proměnného ladícího kondenzátoru a jednoho přídavného keramického kondenzátoru pro 80m pásmo. Více o vlastním provedení napoví přiložené fotografie.

(Pokračování textu…)