OK1CPR – OK6IK

SDR přijímač na klubu je v provozu již 6 roků. Původní anténa (G5RV) vyrobená z PKčka už dosáhla hranice své životnosti a když loni spadla bylo jasné že, její oprava je pouze dočasné řešení. Už jsem se nemohl na ten žalostný stav dívat. Chodila sice pořád výborně, ale hrozilo, že spadne během zimy a nebudou podmínky ani prostředky na její obnovu. Pak by se SDR přijímač mohl odmlčet na několik měsíců. To jsem nechtěl dopustit a tak jsem začal s pracemi na nové anténě během léta. Chtěl jsem se přidržet parametrů původní antény G5RV, tzn. hlavním pásmem 80m. Ostatní pásma pak už budou nějak chodit, vzhledem k rozměrům. Pro anténní drát jsem zvolil osvědčené elektrikářské měděné lanko 1,5mm2 s PVC izolací. Zvolil jsem poměrně jednoduchou konstrukci s rozměry půlvlnného dipólu, kdy 2x 15m tvoří dipól a 5 m je délka žebříčku. Anténní lanko plynule přechází do žebříčku bez přerušení. Rozpěrky žebříčku jsou vytištěné na 3D tiskárně. Na přechodu do koaxu je osazen napěťový balun 1:1 z původní antény, umístěný do krabičky. Balun zajišťuje symetrizaci a také přizemnění anténny k blízkému svodu bleskosvodu, včetně svedení statického náboje z antény. Upevnění antény je stejné jako té původní. Jedno rameno na podestu stožáru, druhé vodorovně na břízu. Žebříček vodorovně k balunu. Po instalaci na místo a otestování se zdá, že rozdíly mezi původní a novou anténou nejsou patrné. Čas ukáže, jestli má nějaké pozorovatelné nedostatky. (Pokračování textu…)

Vyvstala potřeba dalšího přepínače – dálkového ovládání. Původní ovládání založené na RPi jsem nechal jako založní a všechna zařízení (ant. přepínač a jiná zařízení ovládaná malým napětím) jsem přesunul na tento nový přepínač. Na druhém přepínači jsem ponechal vše co je spínáno pomocí 230V, aby se mi to nemotalo dohromady. Opět jsem využil projektu Tasmota.

Pro vzdálený provoz využívám Icom IC-7300 a SW RS-BA1 v2. SW je pěkně zpracovaný a možnosti nastavení kodeků pro přenos zvuku jsou velmi vítané. Vzdálené ovládání trochu kazí fakt, že ladění frekvence pomocí pc myši není úplně komfortní. Chybí ten správný pocit, že držím ladící knoflík v ruce. Naštěstí tohle má Icom vyřešené svým ovladačem RC-28. Bohužel jeho cena je nepřiměřeně vysoká. Dva roky jsem se rozhodoval, zda si ho pořídím a … nepořídil jsem si ho. (Pokračování textu…)

Při vzdáleném ovládání radioamatérského vybavení velmi brzy zjistíme, že žádný počet výstupů není dost velký. Vždy máme nedostatek ovládaných výstupů.

Tentokrát jsem potřeboval výstupy pro ovládání spotřebičů napájených ze síťového napětí 230V. Zvolil jsem reléový modul s osmi relátky. Pro řízení jsem zvolil desku s ESP 8266, Wemos D1 mini. Jelikož jsem svůj drahocenný čas v posledním roce směroval do profesní oblasti, nezbývalo moc času se věnovat programování kódu od píky. Proto jsem zvolil SW Tasmota, který řeší vše co potřebuju a jako bonus umožňuje napojení na MQTT broker a  zobrazování/ovládání  např. přes Node-Red – bude-li to třeba. Podrobné informace o projektu Tasmota lze nalézt tady: https://tasmota.github.io/docs/.

Pak už to bylo jen o 3D tisku a kompletaci.

Loni vyvstala potřeba doplnit anténní soustavu o nějaký multipásmový vertikál od 14 do 28 MHz.

Jako základ jsem vzal starou CB anténu, vymontoval jsem přizpůsobovací cívku v patě a osadil tlumivku proti statice. Nakoupil jsem nějaké hliníkové trubičky o průměru 8 mm. Pak bylo potřeba vymodelovat a vytisknou distanční úchyty pro paralelní prvky. Nějak to celé smontovat do požadovaného stavu a naladit vyzdvižené protiváhy.

(Pokračování textu…)

Střed i izolátory vytištěny z PET-G. Průměry hliníkových trubiček 8 mm, ráhno 20 x 20 mm. Druhá verze izolátoru prvků na ráhno je pro rozměr 15 x 15 mm. Kryt středu je přišroubován.

Odkaz pro stažení 3D modelů je tady:

https://www.prusaprinters.org/prints/55903-moxon-antenna

(Pokračování textu…)

Po zakoupení malého anténního rotátoru, jsem začal přemýšlet, jakou anténu na něj umístit. Chtěl jsem nějakou nenápadnou a pro horizontální i vertikální polarizaci. Po předvýběru mi zbyly dvě varianty. Horizontální směrovka s vertikálně polarizovanou J-čkovou anténou nebo horizontální směrovka doplněná o vertikálně polarizovanou směrovku na stejném ráhnu. Rozhodl jsem se vyzkoušet dvojitou (trojitou) anténu na jednom ráhnu. Jako základ jsem použil dvoupásmovou 5+8 prvkovou anténu od OK5IM. Umístil jsem ji horizontálně. Tuto anténu jsem doplnil 4 prvkovou Moxonkou pro 2m pásmo, polarizovanou vertikálně. Vešla se na ráhno, mezi prvky první antény, tak akorát.

Prvky dvojité Moxonky jsou z hliníkových trubiček o průměru 8 mm, ohýbané malou ruční ohýbačkou na radiusu 20 mm. Rozměry jsou uvedeny ve fotogalerii. Izolační rozpěrky jsou vytištěny na 3D tiskárně z PET-G.

(Pokračování textu…)

Po umístění tiskárny Original Prusa Mini do pracovny se začaly přenášet vibrace z masivní desky, na které tiskárna stála, do sousední skříně. Proto jsem tiskárnu umístil na překližovou desku a pod ní přišrouboval antivibrační nožičky. Nožičky jsou modelovány v OnShapu a tisknuty z PETG.

Model ke stažení naleznete tady:

(Pokračování textu…)

Pro výrobu antény pro pásmo 2 metry jsem namodeloval střed dipólu, který je možné vytisknout na 3D tiskárně. Průměr prvků je 10 mm. Střed je připraven pro osazení panelovým konektorem SO239 nebo N. Rozměry ráhna 20×20 nebo 15×15 mm.

 

 

 

Odkaz na model vytvořený v OnShape: link

Odkaz pro stažení STL modelů: tady