OK1CPR – OK6IK

Loni vyvstala potřeba doplnit anténní soustavu o nějaký multipásmový vertikál od 14 do 28 MHz.

Jako základ jsem vzal starou CB anténu, vymontoval jsem přizpůsobovací cívku v patě a osadil tlumivku proti statice. Nakoupil jsem nějaké hliníkové trubičky o průměru 8 mm. Pak bylo potřeba vymodelovat a vytisknou distanční úchyty pro paralelní prvky. Nějak to celé smontovat do požadovaného stavu a naladit vyzdvižené protiváhy.

(Pokračování textu…)

V rámci vylepšování antén na stanovišti OK1KKI, jsme se rozhodli zkusit postavit vertikál pro pásmo 160 m. Drát (40m) natažen na 15 m vysoký příhradový stožár a zbytek drátu zalomen s mírným sklonem k zemi. Změřená impedance 26 Ohmů. Z toho vyplynula nutnost transformace na dvojnásobek. Pro jednoduchost jsem zvolil vzduchovou cívku. Po pár pokusech jsem dospěl k závěru, že bude nutné dodržet pravidlo čtyřech (stejné jako pro baluny na toroidech). Navinuli jsme 20 závitů na průměr 5 cm. Impedance na kmitočtu 1,8MHz vyšla 200 Ohmů. Poměr závitů pro transformaci 1:2 je 1,4, takže odbočka vyšla na cca 14 závitu. Zapojeno, změřeno a výsledek je 50 Ohmů.

Na říjnové kolo FM poháru jsem byl nucen z důvodu cesty na západ Čech zvolit jiné, náhradní stanoviště. Tímto stanovištěm se stala Radyně kousek od Plzně. Zaparkoval jsem na parkovišti pod zříceninou a vztyčil sedmi metrový teleskop. Na místě jsem byl jako první – žádní turisté. Ti dorazili až později a když spatřili cosi podivného připevněného k automobilu gumicukem, radši zaparkovali opodál, hi. Na teleskop jsem připevnil HM kolineární vertikál 2x lambda/2 a na konec kabelu připojil Baofeng UV5R. Fungovalo to vcelku překvapivě, jen jsem trochu bojoval se selektivitou stanice. Nebyl problém „udělat“ spojení i na vedlejším kanálu, hi.

Po čtyřech letech jsem se rozhodl vyměnit kotevní šňůry na vertikálu GP7DX. Původně použité lanko Mastrant P 2 mm se osvědčilo z hlediska životnosti.  Bohužel nebylo schopné za silné vichřice udržet vertikál v poloze, v jaké bych si přál. Vypadalo to, jako by místo Mastrantem byla anténa kotvena gumou :-).  Proto jsem na letošní rok naplánoval výměnu za silnější lanko Mastrant P 3 mm. Jsem velmi zvědav, jaký rozdíl bude pozorovatelný za velmi silného větru.

Když už jsem měl vertikál sklopený, provedl jsem zároveň pravidelnou kontrolu stavu antény a musím prohlásit, že vše je stále v perfektním stavu. I kontrolní proměření anténním analyzátorem v patě antény potvrdilo, že za čtyři roky nedošlo k žádným změnám v naladění antény.

 

Zúčastnil jsem se pro zábavu a většinu času věnoval testování antén.

Zvolil jsem kopec Lískovec u Hrutkova (JN79MC).

Většina směrů zavřená, chodilo to převážně jen na západ.

Porovnával jsem magnetku od Diamondu MR-77 a Jčko z TV dvoulinky, které bylo jednoznačně lepší až o 5S.

Jako TRX jsem použil FT-817.

 Tentokrát přišla řada na aktuálně používanou anténu GP7DX od SP7GXP, kterou mám střeše již přes rok. Dlouho jsem zvažoval její pořízení a nakonec jsem rád, že jsem ji koupil. Je opravdu velmi pevná a na materiálu se nikde moc nešetřilo. Po naladění je velmi stabilní, rezonanční kmitočty neujíždí ani za vlhka ani za sněhu a námrazy. Jen po rozbalení jsem byl nucen proletovat živý vodič u anténního konektoru, který Waldek SP7GXP zapomněl přiletovat.

Menší potíž je ovšem s její váhou. Původně jsem měl v plánu ji na stožárek vytáhnout v jedné osobě. Velmi rychle jsem tuto variantu zavrhl. Měl jsem co dělat při manipulaci na zemi, natož při stoji na traverzách. Musel jsem najít jiné, bezpečnější a elegantnější řešení. Na dobrý nápad mě přivedl Pavel OK7PY. Udělat stožár sklápěcí. Nápad dobrý, provedení už tak jednoduché nebylo. Vše jsem musel velmi pečlivě nakreslit, protože pokaždé někde něco překáželo sklápění. Nakonec jsem jedno použitelné řešení nalezl. Jsem ovšem nucen jedno rameno sklápěcí části stožáru nastavovat slabší trubkou, kvůli větší páce. Kdybych vážil dvakrát tolik co vážím, asi bych s tím neměl problém, ale takto jsem musel poměry na páce upravit. Nastavovací rameno jsem byl nucen použít, jelikož dostatečně dlouhé rameno zase překáželo při vztyčené poloze. Pro zvýšení bezpečnosti je rozsah sklápění ještě pojištěn (omezen) řetězem.

(Pokračování textu…)

V  rámci testování vertikálů přišla řada i na vyzkoušení multipásmového radiálu z 300 Ω dvoujlinky.

 

Byl jsem celkem zvědavý co od něj mohu očekávat a tak jsem vyrobil dva identické radiály a jal se je proměřit. Vyrazil jsem za město do lesa, kde jsem je zapojil jako dipól a pověsil na stromy do výšky cca. 1,5 metru. Změřené parametry jsou v tabulce níže. V KV ama pásmech 7, 14, 21 a 28 MHz vykazoval tento dipól jisté náznaky rezonance. Nejlépe si vedl na pásmu 7 MHz. Nu posuďte sami:

f [MHz]	Z
7,31	60 + j10
13,84	100 + j90
21,03	100 – j7
28,00	180 – j38

 A je tu opět další příspěvek ze série týkající se HM vertikálu. V tomto příspěvku se budu věnovat přemístění vertikálu na druhý (vyšší) stožár a proměření různých způsobů připojení a přizpůsobení.

Vertikál byl v základní uspořádání, tj. 6,8 metrů dlouhý zářič, v patě vřazená cívka se 40-ti závity proti zemi a dvě radiály pro vyladění na 10 MHz.

Parametry změřené u paty antény na vyšším stožáru:

Frekv. [Mhz]	PSV	Z
7,05	2,8	119 + j50
10,14	1,4	51 + j19
14,07	7,4	355 – j62
18,12	12,5	87 – j210
21,12	7,2	111 – j162
20,52	4,8	114 – j116
24,9	3,78	45 – j65
26,39	1,9	34 + j25
28,12	3,94	26 + j48

  (Pokračování textu…)

V průběhu testování a modifikování HM vertikálu došla řada také na modifikaci λ/4 s několika paralelními zářiči. Princip fungování je lety ověřený, proto nemá cenu se zde nějak široce rozepisovat. Jen pro upřesnění uvedu, že jsem testoval variantu s hlavním zářičem pro 14 MHz a dvěma paralelními zářiči pro 18 a 21 MHz. Vše fungovalo dle očekávání a předpokladů. Pro každé pásmo jsem použil jeden laděný radiál λ/4.

Vzhledem k blízkosti ocelových traverz se to opět trochu „přetahovalo“, ale pro testování to stačilo. Co více dodat? Snad jen nějaké to foto:

 

Tentokrát přišla řada na popis antény Diamond CP-6. Jedná se anténu klasické konstrukce λ/4. Anténa je trapovaná s laděnými zkrácenými radiály. Je navržena jako šesti pásmová s trapy. První trap je dvojitý pro 50 a 28 MHz, druhý trap je taktéž dvojitý a je  naladěn na 21 a 14 MHz a konečně poslední trap je jednoduchý pro 7 MHz. Vzhledem k jednoduché a čisté konstrukci je naladění antény bez větších záludností a komplikací. Každé z pásem se ladí nezávisle na ostatních. Největším problémem antény je její výška (délka) a z toho vyplývající úzkopásmovost na spodních pásmech, hlavně 3,5 MHz.

Je vcelku bezpředmětné se pokoušet provozovat ji na jiných pásmech, než pro která byla navržena. Výsledky jsou v řádu desítek decibelů slabší než jiné antény.

V porovnání s jinými anténami (G5RV, poloviční G5RV, vícepásmový homemade vertikál, dipóly, LW) ji musím ve výsledku pochválit. Žádná z antén nebyla na mém QTH, ve stejném okamžiku porovnávání, lepší (vyjma 80m pásma). Ve většině případů byla CP-6 ka lepší nebo absolutně stejná s porovnávanou anténou. Jistý vliv na tom má i výška nad zemí (28 m) a skutečnost, že dipólové antény, které mám možnost na střeše otestovat, jsou při provozu ovlivňovány blízkostí ocelových traverz, ze kterých je na střeše vybudováno závětří.

Při vlastní instalaci jsem zvolil kotvení v jednom bodě do třech směrů, což se velmi osvědčilo a anténa se i v těch nejsilnějších větrech jen mírně pohupuje. Bod pro ukotvení jsem zvolil v místě horního kapacitního klobouku. Tento bod se velmi osvědčil. V první variantě byla anténa kotvená ke spodnímu kapacitnímu klobouku a při tomto kotvení měla tendenci se prohýbat.

V současné době je anténa sundána, protože provádím testy s vícepásmovým homemade vertikálem, který svou blízkostí způsoboval vzájemné ovlivňování obou antén zejména na 40 m pásmu (vzájemná vzdálenost antén byla cca 4 m).

 

 

V první části článku jsem sliboval pokračování a tak tedy,tady je. Prodleva je sice větší než jsem předpokládal, ale všechen zbytek volného času jsem věnoval jiným anténám, abych stihl udělat co nejvíce práce před příchodem zimy.

Teď již k samotnému vertikálu. Po přemístění na střechu paneláku se samozřejmě výsledky lišily od výsledků při umístění ve třech metrech nad zemí. V zásadě jsem byl překvapen spíše mile než-li nemile. Cívku v přizpůsobovací krabici v patě vertikálu jsem nechal připojenou a laděním radiálu, případně dvou, jsem anténu dolaďoval. Vcelku nebyl problém ji doladit pro jakékoliv z KV pásem od 7 MHz výše. Pro vyladění na 14 MHz postačoval jeden radiál cca 5 metrů dlouhý. Anténu jsem nakonec ponechal vyladěnou na pásmu 10 MHz pomocí dvou laděných radiálů. Přesnou délku neznám, ale typuji okolo pěti metrů, kdy se izolovaný drát od konce vrací asi do jedné čtvrtiny až třetiny a následně volně směřuje k zemi v délce cca. dvou metrů. Posouváním tohoto místa lze anténu pohodlně doladit. Nic se nestříhá, nic neprodlužuje, jen se upravuje délka vodiče, který jde souběžně s hlavním (původním) vodičem. V podstatě jde o doladění pomocí kapacitního prodloužení radiálu.

Výsledky změřené u paty vertikálu po doladění radiály na 10 MHz:

MHz	Změřené SWR	Změřená impedance Z
3,58	velmi vysoké
7,035	1,83	89 + j23
10,14	1,2	49 + j9
14,07	10,1	233 + j254
18,10	10	30 – j163
21,07	11,3	73 – j181
24,92	3	50 – j58
28,12	4,3	23 + j46
29,11	4	36 + j63

 

 

 

 

 

 

 

 

V tomto stavu jsem letošní pokusy ukončil. Anténa je na střeše v poslední variantě (vyladěná na 10 MHz) a dolaďovaná pomocí tuneru přes cca 12 metrů koaxu.

Na jaře budu s úpravami pokračovat. Další z variant bude vykompenzování reaktancí v několika krocích (polohách přepínače) pomocí sériové kapacity či indukčnosti. Poté zbyde na tuner pouze jednodušší práce a hlavně se sníží ztráty v koaxu při přizpůsobení. Pokud nebudu s výsledky ani poté spokojen, tak pravděpodobně přistoupím k výrobě multipásmového přizpůsobovacího členu a každé z pásem doladím vlastním přepínaným LC členem. Umístit automatický tuner pod anténu se mi zatím nechce (bál bych se o něj při bouřkách).

 

V tomto článku uvádím výsledky měření na vertikálu, který byl testován v létě během dovolené. Jedná se o orientační měření, ze kterého jsem vycházel při dalších úpravách a modifikacích tohoto vertikálu.

Konstrukce antény

Zářič: ze staré CB antény 5/8 l  – délka 6,5 m, původní přizpůsobovací cívka v patě antény vyřazena

Radiál: izolované Cu lanko 1,5 mm o délce 10,3 m

Protiváhy: původní protiváhy z CB antény

Přizpůsobení: C + L (dle popisu), kondenzátor proměnný vzduchový 320p

Popis cívky: 4O závitů drátem 1,5 mm, průměr cívky 4 cm, konstrukce vzduchová na novodurové trubce

Anténní analyzátor: Autek VA1

(Pokračování textu…)

Letošní druhá dovolená byla v duchu testování KV vertikálu a porovnávání s poloviční G5RV a magnetickou smyčkou. Při nastavování a upravování homemade vertikálu jsem strávil nepočítaně hodin na štaflích. Rodince se to moc nelíbilo, tak jsem zvolil taktiku ranního ptáčete, kdy rodinka ještě vyspávala, sluníčko vystrkovalo první paprsky a horko po východu bylo ještě snesitelné. Níže přikládám jen pár fotek. Vše ostatní týkající se měření na vertikálu bude v dalším příspěvku.