OK1CPR – OK6IK

Pro vzdálený provoz využívám Icom IC-7300 a SW RS-BA1 v2. SW je pěkně zpracovaný a možnosti nastavení kodeků pro přenos zvuku jsou velmi vítané. Vzdálené ovládání trochu kazí fakt, že ladění frekvence pomocí pc myši není úplně komfortní. Chybí ten správný pocit, že držím ladící knoflík v ruce. Naštěstí tohle má Icom vyřešené svým ovladačem RC-28. Bohužel jeho cena je nepřiměřeně vysoká. Dva roky jsem se rozhodoval, zda si ho pořídím a … nepořídil jsem si ho. (Pokračování textu…)

Při vzdáleném ovládání radioamatérského vybavení velmi brzy zjistíme, že žádný počet výstupů není dost velký. Vždy máme nedostatek ovládaných výstupů.

Tentokrát jsem potřeboval výstupy pro ovládání spotřebičů napájených ze síťového napětí 230V. Zvolil jsem reléový modul s osmi relátky. Pro řízení jsem zvolil desku s ESP 8266, Wemos D1 mini. Jelikož jsem svůj drahocenný čas v posledním roce směroval do profesní oblasti, nezbývalo moc času se věnovat programování kódu od píky. Proto jsem zvolil SW Tasmota, který řeší vše co potřebuju a jako bonus umožňuje napojení na MQTT broker a  zobrazování/ovládání  např. přes Node-Red – bude-li to třeba. Podrobné informace o projektu Tasmota lze nalézt tady: https://tasmota.github.io/docs/.

Pak už to bylo jen o 3D tisku a kompletaci.

Při výrobě plošných spojů jsem začal využívat dlouholetého pomocníka – gravírovací laser. Jedná se o běžně dostupný model z Ebay nebo Aliexpressu. Deklarovaný výkon laserové diody je 3W.

Maximální plocha, kterou laser obsáhne je 8×8 cm, což pro menší desky postačuje. Princip výroby motivu PCB spočívá v nanesení matné barvy, která je následně laserem v daných místech spálena. S výběrem barvy to bylo trochu komplikovanější. Dost dlouho jsem hledal tu správnou, která na mědi drží, rychle schne a hlavně se dá „spálit“ a spálené zbytky odstranit. (Pokračování textu…)

Rozhodl jsem se rozšířit možnosti příjmu KiwiSDR přijímače o pásmo 2 m. V současnosti použitá anténa G5RV již není v dané konfiguraci dostatečná pro příjem v pásmu 10 m a tak bude toto pásmo využito pro výstup konvertoru z pásma 2 m. Za anténu G5RV bude vřazena dolní propust pro odfiltrování pásma 10 m a do plastové krabice ke KiwiSDR přijímači přibude konvertor BX-048 od autora DC8RI, postavený ze stavebnice dostupné na box73.de. Konvertor je již sestaven a vše funguje jak má. Teď už jen najít trochu času a demontovat SDRko a vestavět konvertor dovnitř.

(Pokračování textu…)

Rušení na pásmech stále přibývá a tak jsem zkusil postavit aktivní přijímací magnetickou anténu se stíněnou smyčkou. Vyšel jsem z velmi dobře sepsaných poznatků a informací na internetové stránce PA0FRI (https://pa0fri.home.xs4all.nl/Ant/Active%20antenna/Active%20receiving%20%20loop%20antenna%20eng.htm). Ke konstrukci smyčky jsem použil PEXAL trubku o průměru 20mm, která se snadno tvaruje. Trubka je upevněna v elektro krabici, uvnitř které je schován i zesilovač. Ten je umístěn v hliníkové tubě od léků. Základem je IO zesilovač INA-02186. První kusy INA-02186 jsem objednal na EBAY, ale bohužel se jednalo o napodobeniny, které byly nestabilní a velmi kmitaly. Po výměně za IO z GME.cz bylo vše rázem v pořádku a stabilní.

Po pár dnech testování jsou výsledky pozitivní. Na tak malou anténu je příjem dostatečný. Bohužel rušení v mém okolí je takového charakteru, že ani tato konstrukce není schopna jej dostatečně potlačit. 🙁

(Pokračování textu…)

Poté, co u mé UV5Rky začalo zlobit nabíjení, jsem byl nucen zjednat nápravu. Problém byl v nabíjecím integrovaném obvodu. Proto jsem zvolil radikální řešení, spočívající ve výměně celé nabíjecí elektroniky a to za tuto http://www.ebay.com/itm/5A-Lithium-Charger-CV-CC-buck-Step-down-Power-Supply-Module-LED-Driver-New-Z2/171907199469 . Původní plošný spoj jsem poněkud „zredukoval“ štípačkami a na uvolněné místo vložil novou elektroniku. Přidal jsem jednu LED signalizační diodu, jelikož původní zapojení využívalo dvoubarevnou LED. Nastavil jsem výstupní parametry na 8,4 V a 400 mA a oprava byla hotova. Jako bonus jsem získal možnost připojit do nabíjecího stojánku nabíjecí napětí až do výše cca 36 V. Velice užitečné pokud nabíjím v autě. Pak mohu připojit nabíječku přímo na napětí v autě bez redukce na 10 V. (Pokračování textu…)

V tomto příspěvku zveřejním schéma zapojení anténního přepínače pro KiwiSDR. Je to již druhá, přepracovaná verze, která umožňuje odepínání antén na vstupu SDR při vysílání do antén na stejném QTH. Pro ovládání se využívá výstup z TRXu pro ovládání koncového stupně. Vlastní spínání koncového stupně je pak ovládáno až z výstupu toho anténního přepínače. Pro prodloužení životnosti výstupů GPIO mikropočítače BeagleBone jsou tyto výstupy odděleny optočleny.

Zobrazené schéma zapojení je poněkud zjednodušeno – rozkresleno je pouze jedno anténní relé.

Dnešní příspěvek bude o slíbené ovládací skříňce pro MLA. Než se pustím do vysvětlování podrobností, tak zmíním pár informací. Tato ovládací skříňka byla zamýšlena pro ovládání dříve popsaného tuneru pro MLA a taktéž pro ovládání tovární smyčky MFJ-1788/1786, která sice obsahuje svoje ovládání, ale mne neuspokojilo. A další funkcí, kterou jsem do popisované ovládací skříňky zabudoval, je propojení s TRX Yaesu FT-991, resp. ovládání hlasové výzvy tohoto TRXu.

Ovládací skříňka je osazena pěti tlačítky pro ovládání a nastavování, displejem pro zobrazování informací o stavu, signalizačními LED, konektorem pro připojení TRXu a počítače (programování) a napájecími konektory a výstupními konektory pro MLA. (Pokračování textu…)

Během minulého roku se situace s rušením na sídlišti výrazně zhoršila. Již není téměř možné najít KV frekvenci, kde by se dalo poslouchat. Širokopásmové rušení je téměř všude. Na pásmo 80m se vyskytují zázněje každých 70kHz v síle S9+30. Na pásmu 160m S9+20 po celém pásmu. Na vyšších pásmech střídavě od S7 do S9+10. Od léta 2017 se zhoršila situace i na pásmu 40m. Objevilo se trvalé chrčivé rušení o síle S9+10. Po orientačním  zaměření pomocí MLA antény jsem došel k závěru, že pochází od místního poskytovatele internetu, který má svou primární technologii ve vedlejším domě (30 metrů daleko). Po zavolání na odrušovací službu ČTÚ přijeli technici a začali měřit. Dle jejich měření to vypadalo na trošku jiný směr. Několikrát objížděli celé sídliště, ale bez velkého úspěchu – září tady skoro vše. Pak mi pomohla náhoda – plánovaná noční odstávka technologie internetového poskytovatele. A hle, během odstávky rušení pokleslo na S5-S7. Bylo jasno. Telefonát na ČTÚ, kontaktování poskytovatele, vše se dalo o pohybu. Naplánovali jsme hledání zdroje rušení na brzkou hodinu po půlnoci. Postupným vypínáním jednotlivých zařízení, jsme došli k závěru, že to vypadá na napájecí zdroje k pojítkům Alcoma. Proto jsem vyrobil dva filtry pro vřazení za zdroj do napájecí dvojlinky. Změřený útlum v pásmu KV je vidět ve fotkách – 40dB. Po vřazení filtrů rušení pokleslo. Při proměření dalšího (náhradního) zdroje, jsem došel k závěru, že se jedná pravděpodobně o problém konkrétních kusů, protože tento náhradní zdroj neruší. Jedná se o zdroje Alcoma ALC01 4801, které vyrábí slovenská firma Imco Power. (Pokračování textu…)

Zkušenosti získané dlouholetým laborováním s MLA anténami jsem zúročil při stavbě dálkově ovládaného tuneru pro ladění magnetických smyčkových antén.

Koncepci jsem pojal jako zakrytovaný tuner pro venkovní umístění s možností výměny smyčky. Tuner obsahuje dva proměnné kondenzátory. Jeden pro frekvenční ladění a druhý pro přizpůsobení kapacitní vazbou. Oba kondenzátory jsou dálkově ovládané a ladicí je navíc vybaven i koncovými kontakty. Plastová krabice s tunerem obsahuje i frekvenční výhybku oddělující VF a PWM. Oba kondenzátory jsou osazeny stejnosměrnými motorky na 12V s integrovanou převodovkou s výslednou rychlostí otáčení 2 otáčky za minutu. Řídicí signál PWM je směrován na správný motor přes přepínací relé, které je ovládáno nezávislým kabelem. Případně je možno signál PWM přesměrovat i ručně pomocí přepínače uvnitř krabice tuneru. (Pokračování textu…)

Bydlení v sídlištní zástavbě je pro radioamatéra velká výzva. Je to neustálý boj s rušením. Kdo se s tím smíří, ušetří si hodně nervů. Zprvu jsem se snažil s rušením bojovat. Po mnoha letech už jsem boj omezil jen na nová a silná a snadněji identifikovatelná rušení. S ostatním jsem se smířil a úsilí přesměroval ke vzdálenému přijímači.
Po několikaměsíčním hledání a srovnávání jsem vybral přijímač KiwiSDR.

(Pokračování textu…)

Můj velmi letitý regulovatelný zdroj, stavěný ještě za dob studií, již začal vykazovat stařecké nemoci a tak jsem se rozhodl vyrobit nový zdroj.

Požadavky byly: napětí od 3V do cca 15V, proud do cca 4 až 5 A, proudová pojistka – resp. nastavitelné proudové omezení, nastavitelné výstupní napětí, měření napětí a proudu.

(Pokračování textu…)

FT-817 je skvělé malé rádio. Chybí mu však plno funkcí. Jednou z nich je i absence MOX, resp. funkce pro zaklíčování trvalou nosnou pro ladění antény např. pomocí tuneru. Nový tuner od LDG Z817 toto již řeší pomocí komunikace s trx. Já vlastním starší Z100, který toto nepodporuje, ale má výstupní signál pro zařízení FT897/857. Rozhodl jsem se vyrobit zařízení s mikroprocesorem, které vše potřebné obstará. Základem je Arduino mini pro. Při stisknutí tlačítka pro ladění na tuneru tuner odešle povel (přizemnění výstupu) a mikroprocesor provede změnu módu na FT817 a zaklíčuje trx. Poté co tuner dokončí svou práci, mikroprocesor vrátí nastavení trx do původního stavu. Přepnutí do TX módu je taktéž možné pomocí tlačítka na zařízení. Dále jsou na zařízení tři LED diody, které zobrazují SWR v průběhu ladění. Původně jsem zobrazoval na druhé řadě LED i hodnotu ALC v běžném režimu vysílání. Ukázalo se ale, že FT817 má nějaký interní problém s komunikací, pokud je v módu USB/LSB/DIG. Jako poslední věc zmíním ještě funkci, která je užitečná při používání externího zesilovače o výkonu 25 W. Ovládání toho zesilovače provádím pomocí signálu TXGND, který prochází přes popisované zařízení a v režimu ladění je tento signál blokován. Takže ladění probíhá se sníženým výkonem (výkonem TRXu).

Pokud by měl někdo zájem o zdrojový kód pro Arduino, stačí mi napsat. (Pokračování textu…)