stožár | OK1CPR

Podlaha na stožáru radioklubu potřetí

Podzim je tu a studené a sychravé počasí na sebe určitě nedá dlouho čekat a tak jsem se vypravil na radioklub dořešit podlahu. Byla by škoda, kdyby ji nějaký vítr rozebral nebo poponesl kousek dál. Půl kila hřebíků, kladivo a kleště – to bylo tentokráte vše, co jsem potřeboval. Podlahu jsem opět po prknech rozebral a zhruba každé druhé prkno uchytil zespodu hřebíkem ke kovové konstrukci stožáru. Pak jsem celou podlahu stloukl hřebíky dohromady a nakonec ještě pojistil původními dočasnými latěmi. Když bude mít někdo lepší latě, tak dejte vědět a můžeme je vyměnit za lepší. V tomto stavu to každopádně vydrží i vichřici.

Co se týče kvality nátěru prken, tak druhá vrstva, kterou jsem posledně aplikoval, vydržela a vypadá to, že by mohla i dlouhodobě dostačovat.

Podlaha na stožáru radioklubu podruhé

Dnes 3.8.2011 proběhla druhá fáze rekonstrukce podlahy na stožáru radioklubu OK1KKI. Za pomoci Jardy OK1WG jsem doplnil prkna na poklopu a vyplnil  největší spáru v podlaze. Jenom se mi nepodařilo uvolnit poslední staré prkno u pantů poklopu, proto jsem ho tam zatím ponechal. Celou podlahu jsem znovu po prknech rozebral a natřel konce prken nátěrem. Také jsem rozhýbal zarezlý naviják pro spouštění antén (původní ocelové lano se mi ale bohužel lámalo pod rukama) a celá podlaha obdržela druhou vrstvu nátěru, protože první vrstva nesla po pár týdnech již známky stárnutí (!!!). Snad bude druhá vrstva odolnější. Na příště je potřeba připravit kvalitní latě, nějaké šrouby a obrtlíky pro zajištění celé podlahy. Se šesti ohnutými a zrezlými hřebíky jsem to celé zajistil opravdu jen velmi provizorně. Na následujících fotkách jsou vidět některé detaily vypovídající o stavu celého rotátoru. Jarda má ještě další fotky, které pravděpodobně umístí na webové stránky radioklubu.

Nová podlaha na stožáru radioklubu

V pondělí 13.6.2011 jsme se sešli v počtu tří lidí na radioklubu a započala akce „PODLAHA“. Po důkladné přípravě jsem vylezl na stožár a zajistil se. Jarda dole začal řezat fošny na požadovanou délku a přivazoval mi je na lano. Po vytažení a usazení několik prken začala být situace nahoře o něco veselejší a i snadnější – konečně jsem se mohl postavit 🙂 Asi za hodinu dorazil ještě Pavel a vystřídal Jardu při řezání. To už jsem měl nahoře docela slušnou základnu a tahání prken probíhalo vestoje a začalo to odsýpat. Po třech hodinách byla práce u konce. Prkna jsou velmi provizorně zajištěna laťkami proti odlétnutí, ale toto je nutné co nejdříve dotáhnout a vše dohromady stlouci hřebíky.  Chybí také ještě doplnit prkna do zbylých spár a na dekl u vlezu, případně za zvážení stojí zatření konců prken nátěrem.