SDR přijímač na klubu je v provozu již 6 roků. Původní anténa (G5RV) vyrobená z PKčka už dosáhla hranice své životnosti a když loni spadla bylo jasné že, její oprava je pouze dočasné řešení. Už jsem se nemohl na ten žalostný stav dívat. Chodila sice pořád výborně, ale hrozilo, že spadne během zimy a nebudou podmínky ani prostředky na její obnovu. Pak by se SDR přijímač mohl odmlčet na několik měsíců. To jsem nechtěl dopustit a tak jsem začal s pracemi na nové anténě během léta. Chtěl jsem se přidržet parametrů původní antény G5RV, tzn. hlavním pásmem 80m. Ostatní pásma pak už budou nějak chodit, vzhledem k rozměrům. Pro anténní drát jsem zvolil osvědčené elektrikářské měděné lanko 1,5mm2 s PVC izolací. Zvolil jsem poměrně jednoduchou konstrukci s rozměry půlvlnného dipólu, kdy 2x 15m tvoří dipól a 5 m je délka žebříčku. Anténní lanko plynule přechází do žebříčku bez přerušení. Rozpěrky žebříčku jsou vytištěné na 3D tiskárně. Na přechodu do koaxu je osazen napěťový balun 1:1 z původní antény, umístěný do krabičky. Balun zajišťuje symetrizaci a také přizemnění anténny k blízkému svodu bleskosvodu, včetně svedení statického náboje z antény. Upevnění antény je stejné jako té původní. Jedno rameno na podestu stožáru, druhé vodorovně na břízu. Žebříček vodorovně k balunu. Po instalaci na místo a otestování se zdá, že rozdíly mezi původní a novou anténou nejsou patrné. Čas ukáže, jestli má nějaké pozorovatelné nedostatky. (Pokračování textu…)

Pro vzdálený provoz využívám Icom IC-7300 a SW RS-BA1 v2. SW je pěkně zpracovaný a možnosti nastavení kodeků pro přenos zvuku jsou velmi vítané. Vzdálené ovládání trochu kazí fakt, že ladění frekvence pomocí pc myši není úplně komfortní. Chybí ten správný pocit, že držím ladící knoflík v ruce. Naštěstí tohle má Icom vyřešené svým ovladačem RC-28. Bohužel jeho cena je nepřiměřeně vysoká. Dva roky jsem se rozhodoval, zda si ho pořídím a … nepořídil jsem si ho. (Pokračování textu…)

Rozhodl jsem se rozšířit možnosti příjmu KiwiSDR přijímače o pásmo 2 m. V současnosti použitá anténa G5RV již není v dané konfiguraci dostatečná pro příjem v pásmu 10 m a tak bude toto pásmo využito pro výstup konvertoru z pásma 2 m. Za anténu G5RV bude vřazena dolní propust pro odfiltrování pásma 10 m a do plastové krabice ke KiwiSDR přijímači přibude konvertor BX-048 od autora DC8RI, postavený ze stavebnice dostupné na box73.de. Konvertor je již sestaven a vše funguje jak má. Teď už jen najít trochu času a demontovat SDRko a vestavět konvertor dovnitř.

(Pokračování textu…)

V tomto příspěvku zveřejním schéma zapojení anténního přepínače pro KiwiSDR. Je to již druhá, přepracovaná verze, která umožňuje odepínání antén na vstupu SDR při vysílání do antén na stejném QTH. Pro ovládání se využívá výstup z TRXu pro ovládání koncového stupně. Vlastní spínání koncového stupně je pak ovládáno až z výstupu toho anténního přepínače. Pro prodloužení životnosti výstupů GPIO mikropočítače BeagleBone jsou tyto výstupy odděleny optočleny.

Zobrazené schéma zapojení je poněkud zjednodušeno – rozkresleno je pouze jedno anténní relé.

Dnešní příspěvek bude o slíbené ovládací skříňce pro MLA. Než se pustím do vysvětlování podrobností, tak zmíním pár informací. Tato ovládací skříňka byla zamýšlena pro ovládání dříve popsaného tuneru pro MLA a taktéž pro ovládání tovární smyčky MFJ-1788/1786, která sice obsahuje svoje ovládání, ale mne neuspokojilo. A další funkcí, kterou jsem do popisované ovládací skříňky zabudoval, je propojení s TRX Yaesu FT-991, resp. ovládání hlasové výzvy tohoto TRXu.

Ovládací skříňka je osazena pěti tlačítky pro ovládání a nastavování, displejem pro zobrazování informací o stavu, signalizačními LED, konektorem pro připojení TRXu a počítače (programování) a napájecími konektory a výstupními konektory pro MLA. (Pokračování textu…)

CATSync je, dle mého názoru, velice užitečný program pro ty, kteří poslouchají přes webový SDR přijímač (např. kvůli lokálnímu rušení) a chtěli by nějak spojit poslech přes SDR s vysíláním do své antény. Program CATSync umožňuje propojení TRXu a webového SDR přijímače tak, že obousměrně synchronizuje nastavení frekvence a módu TRX a SDR. Po propojení můžeme přelaďovat webový SDR pomocí ladicího knoflíku TRXu a taktéž změnou naladění webového SDR synchronně přelaďovat TRX. Toto lze využít například, pokud vzdáleně posloucháme, ale vysíláme do místní antény nebo pokud máme lepší pocit, když točíme knoflíkem ladění na pořádné zařízení, než když klikáme tlačítkem myši a bušíme frekvence přes klávesnici. V případě vysílání uvítáme i funkci pro umlčení zvuku z výstupu webového SDR (repro počítače), aby nedocházelo k vazbení zpět do mikrofonu.
Pro propojení s TRXem se využívá programu OmniRig, který je velmi dobře zdokumentován a má snadno modifikovatelné konfigurační soubory pro jednotlivá zařízení. V mém případě jsem musel trochu poupravit „ini“ soubor programu OmniRig pro zařízení FT-991, aby fungovala detekce zaklíčování. CATSync funguje jak s přijímači WebSDR, tak i s KiwiSDR a je určen pro OS Windows.
Demo programu CATSync je možné stáhnout ze stránek autora (Oscar, DJ0MY):

https://catsyncsdr.wordpress.com/

Demo verze má synchronizační funkci od SDR na TRX omezenou na devadesát sekund od spuštění programu a pro obrácený směr je nutné změnu kmitočtu potvrdit ručně klávesou Enter. Pro plnou funkčnost je nutné zakoupit placenou verzi. Pro provoz v závodech ale řešení pomocí CATSyncu vhodné nebude. Jednak z důvodu zpoždění zvuku od SDR a jednak z důvodu pravidel, která takový způsob provozu nepovolují. Pro nezávodní provoz ale může být tento program užitečný a odpadne nám i komplikace s umlčováním zvuku z SDR, které se jinak musí řešit vlastní cestou.

 

Zkušenosti získané dlouholetým laborováním s MLA anténami jsem zúročil při stavbě dálkově ovládaného tuneru pro ladění magnetických smyčkových antén.

Koncepci jsem pojal jako zakrytovaný tuner pro venkovní umístění s možností výměny smyčky. Tuner obsahuje dva proměnné kondenzátory. Jeden pro frekvenční ladění a druhý pro přizpůsobení kapacitní vazbou. Oba kondenzátory jsou dálkově ovládané a ladicí je navíc vybaven i koncovými kontakty. Plastová krabice s tunerem obsahuje i frekvenční výhybku oddělující VF a PWM. Oba kondenzátory jsou osazeny stejnosměrnými motorky na 12V s integrovanou převodovkou s výslednou rychlostí otáčení 2 otáčky za minutu. Řídicí signál PWM je směrován na správný motor přes přepínací relé, které je ovládáno nezávislým kabelem. Případně je možno signál PWM přesměrovat i ručně pomocí přepínače uvnitř krabice tuneru. (Pokračování textu…)

Bydlení v sídlištní zástavbě je pro radioamatéra velká výzva. Je to neustálý boj s rušením. Kdo se s tím smíří, ušetří si hodně nervů. Zprvu jsem se snažil s rušením bojovat. Po mnoha letech už jsem boj omezil jen na nová a silná a snadněji identifikovatelná rušení. S ostatním jsem se smířil a úsilí přesměroval ke vzdálenému přijímači.
Po několikaměsíčním hledání a srovnávání jsem vybral přijímač KiwiSDR.

(Pokračování textu…)

FT-817 je skvělé malé rádio. Chybí mu však plno funkcí. Jednou z nich je i absence MOX, resp. funkce pro zaklíčování trvalou nosnou pro ladění antény např. pomocí tuneru. Nový tuner od LDG Z817 toto již řeší pomocí komunikace s trx. Já vlastním starší Z100, který toto nepodporuje, ale má výstupní signál pro zařízení FT897/857. Rozhodl jsem se vyrobit zařízení s mikroprocesorem, které vše potřebné obstará. Základem je Arduino mini pro. Při stisknutí tlačítka pro ladění na tuneru tuner odešle povel (přizemnění výstupu) a mikroprocesor provede změnu módu na FT817 a zaklíčuje trx. Poté co tuner dokončí svou práci, mikroprocesor vrátí nastavení trx do původního stavu. Přepnutí do TX módu je taktéž možné pomocí tlačítka na zařízení. Dále jsou na zařízení tři LED diody, které zobrazují SWR v průběhu ladění. Původně jsem zobrazoval na druhé řadě LED i hodnotu ALC v běžném režimu vysílání. Ukázalo se ale, že FT817 má nějaký interní problém s komunikací, pokud je v módu USB/LSB/DIG. Jako poslední věc zmíním ještě funkci, která je užitečná při používání externího zesilovače o výkonu 25 W. Ovládání toho zesilovače provádím pomocí signálu TXGND, který prochází přes popisované zařízení a v režimu ladění je tento signál blokován. Takže ladění probíhá se sníženým výkonem (výkonem TRXu).

Pokud by měl někdo zájem o zdrojový kód pro Arduino, stačí mi napsat. (Pokračování textu…)

Již nějakou dobu vlastním trx Yaesu FT-991 a tak přišel čas na pár postřehů. Zařízení je relativně kompaktní a dle mého názoru přehledné. K ovládání nemám větších připomínek. Trochu lépe přístupná by mohla být pravá řada tlačítek. Tlačítka jsou dost stísněná mezi ostatními otočnými knoflíky a hůře se mačkají díky svému tvaru. Displej je pěkně čitelný a přehledný.

Některé výrobní série (kusy?) měly potíže s odcházejícími koncovými tranzistory. Oficiálně nepotvrzená příčina je špatné nastavení klidových proudů koncových tranzistorů – proudy nejsou nastaveny na stejné hodnoty. Provedl jsem kontrolu a mé zařízení je nastaveno správně.

Co se mi velmi líbí, je vlastní přijímač. Konečně vcelku odolný a nešumící. A DSP je také výborné. Mohu prohlásit, že DSP je poslechově příjemnější než má Kenwood TS-590, kde „bublající“ efekt na SSB velmi kazí dojem a srozumitelnost.

CAT příkazy pro ovládání z PC jsou poměrně obsáhlé a přehledné. Pouze u některých příkazů trx neposílá deklarovanou odpověď.

Celkově tento trx odpovídá mým představám.

Pro vysílání z klubového závodního stanoviště využíváme osobních zařízení různých výrobců (Kenwood, Icom, Yaesu). Z toho pramení i jisté problémy. Většinou se používají originální mikrofony nebo v lepším případě stolní. Tyto mikrofony nelze libovolně kombinovat, proto jsme ze starších zásob zhotovili stolní mikrofon a k němu univerzální propojovací krabičku. Toto propojovací rozhraní nám umožňuje připojit zhotovený stolní mikrofon k libovolnému TRXu uvedených výrobců (běžné novější typy). Dále je možné připojit do tohoto rozhraní „šlapku“ a taktéž vstup a výstup ze zvukové karty počítače pro využívání hlasové výzvy. Při oživování jsme zjistili, že námi použitá dynamická mikrofonní vložka není vhodná a rozhodli jsme se ji vyměnit ze elektretovou. To si vyžádalo úpravu zapojení, kde přibyl R9, R10 a C3. Ve schématu zapojení jsou již zakresleny, na motivu plošného spoje stále chybí.

Po nějaké době provozu se objevila závada. Signál z mikrofonu se dostával do stanice i v době, kdy běžela hlasová výzva z PC. Příčinou byl proražený FET (M1). Po výměně tranzistoru a osazení ochranných diod se již závada neopakovala a zařízení je v provozu více než rok při současném používání koncového zesilovače. Přidané součástky jsou ve schématu označeny hvězdičkou před jménem. (Pokračování textu…)

Během úklidu pracovny došlo i k demontování napájecího zdroje Alinco, který má své stálé místo na stěně pod stolem. Už notnou dobu mi vadí hluk, deroucí se z ventilátoru. Ze začátku, po koupi, bylo chlazení bez problémů, ale po několika letech se začal hluk zvyšovat až na neúnosnou mez. Zprvu jsem myslel, že na vině je samotný ventilátor. Po rozebrání a vyčištění zdroje se ale ukázalo, že problém bude jinde. Přesnou příčinu problému se mi ale nepodařilo objevit. Snad jen změna parametrů vlastního termistoru, který detekuje teplotu uvnitř zdroje. (Pokračování textu…)

Po mnoha letech dozrála myšlenka na pořízení nějakého modulu hlasové výzvy (voice keyer). Přeci jen neustálé volání výzvy, při QRP a portable provozu, dokáže zážitek z celého podniku i trochu pokazit. Jako první krok jsem pořídil velmi levný modul na ebay, který by mohl tvořit základ celého zařízení. Prvotní pokusy slibovaly ucházející výsledek. Pak ale přišel klasický nedostatek času a zároveň jsem objevil již vymyšlený, hotový produkt na stránkách http://www.dh8bqa.de/bx-184/. Dlouho jsem neváhal a přes box73.com objednal modul i s neoriginálním Yaesu mikrofonem pro vestavbu. Zařízení fungovalo na první pokus. Bylo třeba jen nastavit výstupní úroveň pomocí trimru a indikátoru ALC v TRX. (Pokračování textu…)