Tentokrát přišla řada na popis antény Diamond CP-6. Jedná se anténu klasické konstrukce λ/4. Anténa je trapovaná s laděnými zkrácenými radiály. Je navržena jako šesti pásmová s trapy. První trap je dvojitý pro 50 a 28 MHz, druhý trap je taktéž dvojitý a je  naladěn na 21 a 14 MHz a konečně poslední trap je jednoduchý pro 7 MHz. Vzhledem k jednoduché a čisté konstrukci je naladění antény bez větších záludností a komplikací. Každé z pásem se ladí nezávisle na ostatních. Největším problémem antény je její výška (délka) a z toho vyplývající úzkopásmovost na spodních pásmech, hlavně 3,5 MHz.

Je vcelku bezpředmětné se pokoušet provozovat ji na jiných pásmech, než pro která byla navržena. Výsledky jsou v řádu desítek decibelů slabší než jiné antény.

V porovnání s jinými anténami (G5RV, poloviční G5RV, vícepásmový homemade vertikál, dipóly, LW) ji musím ve výsledku pochválit. Žádná z antén nebyla na mém QTH, ve stejném okamžiku porovnávání, lepší (vyjma 80m pásma). Ve většině případů byla CP-6 ka lepší nebo absolutně stejná s porovnávanou anténou. Jistý vliv na tom má i výška nad zemí (28 m) a skutečnost, že dipólové antény, které mám možnost na střeše otestovat, jsou při provozu ovlivňovány blízkostí ocelových traverz, ze kterých je na střeše vybudováno závětří.

Při vlastní instalaci jsem zvolil kotvení v jednom bodě do třech směrů, což se velmi osvědčilo a anténa se i v těch nejsilnějších větrech jen mírně pohupuje. Bod pro ukotvení jsem zvolil v místě horního kapacitního klobouku. Tento bod se velmi osvědčil. V první variantě byla anténa kotvená ke spodnímu kapacitnímu klobouku a při tomto kotvení měla tendenci se prohýbat.

V současné době je anténa sundána, protože provádím testy s vícepásmovým homemade vertikálem, který svou blízkostí způsoboval vzájemné ovlivňování obou antén zejména na 40 m pásmu (vzájemná vzdálenost antén byla cca 4 m).

 

 

Několik měsíců chmurně očekávaný okamžik nastal. Byl poražen strom, na kterém jsem měl ukotvený dlouhý drát. Již první zvěsti z podzimu daly tušit, že by k tomu mohlo dojít. Proto jsem před příchodem zimy urputně pracoval na testech „nového“ drátu, který mi tu zanechal OK1VPC po svém odchodu do nového QTH. Čas uzrál. Teď musím počkat až sleze sníh ze střechy a bude mě čekat výroba přizpůsobovacího členu a nový svod k přepínači antén.

V první části článku jsem sliboval pokračování a tak tedy,tady je. Prodleva je sice větší než jsem předpokládal, ale všechen zbytek volného času jsem věnoval jiným anténám, abych stihl udělat co nejvíce práce před příchodem zimy.

Teď již k samotnému vertikálu. Po přemístění na střechu paneláku se samozřejmě výsledky lišily od výsledků při umístění ve třech metrech nad zemí. V zásadě jsem byl překvapen spíše mile než-li nemile. Cívku v přizpůsobovací krabici v patě vertikálu jsem nechal připojenou a laděním radiálu, případně dvou, jsem anténu dolaďoval. Vcelku nebyl problém ji doladit pro jakékoliv z KV pásem od 7 MHz výše. Pro vyladění na 14 MHz postačoval jeden radiál cca 5 metrů dlouhý. Anténu jsem nakonec ponechal vyladěnou na pásmu 10 MHz pomocí dvou laděných radiálů. Přesnou délku neznám, ale typuji okolo pěti metrů, kdy se izolovaný drát od konce vrací asi do jedné čtvrtiny až třetiny a následně volně směřuje k zemi v délce cca. dvou metrů. Posouváním tohoto místa lze anténu pohodlně doladit. Nic se nestříhá, nic neprodlužuje, jen se upravuje délka vodiče, který jde souběžně s hlavním (původním) vodičem. V podstatě jde o doladění pomocí kapacitního prodloužení radiálu.

Výsledky změřené u paty vertikálu po doladění radiály na 10 MHz:

MHz	Změřené SWR	Změřená impedance Z
3,58	velmi vysoké
7,035	1,83	89 + j23
10,14	1,2	49 + j9
14,07	10,1	233 + j254
18,10	10	30 – j163
21,07	11,3	73 – j181
24,92	3	50 – j58
28,12	4,3	23 + j46
29,11	4	36 + j63

 

 

 

 

 

 

 

 

V tomto stavu jsem letošní pokusy ukončil. Anténa je na střeše v poslední variantě (vyladěná na 10 MHz) a dolaďovaná pomocí tuneru přes cca 12 metrů koaxu.

Na jaře budu s úpravami pokračovat. Další z variant bude vykompenzování reaktancí v několika krocích (polohách přepínače) pomocí sériové kapacity či indukčnosti. Poté zbyde na tuner pouze jednodušší práce a hlavně se sníží ztráty v koaxu při přizpůsobení. Pokud nebudu s výsledky ani poté spokojen, tak pravděpodobně přistoupím k výrobě multipásmového přizpůsobovacího členu a každé z pásem doladím vlastním přepínaným LC členem. Umístit automatický tuner pod anténu se mi zatím nechce (bál bych se o něj při bouřkách).

 

Jako další anténu popíšu, již několik let používanou, LW anténu.

Svým prvním koncem je anténa uchycena přes izolátor na trubku na balkóně a druhý konec končí před barákem dole na stromě. Pro natažení jsem použil klasický pevný Cu drát 1,5 mm, který jsem zbavil izolace – pěkná prácička 🙂

Po první zimě drát krásně zašel a dnes již není téměř vidět. Délka antény je něco kolem 31 metrů – dále to nešlo, ledaže bych přesadil vzrostlý smrk. Jako protiváha pro vyladění slouží trubky od topení. Přizpůsobovací člen je umístěn na balkóně v plastové krabici. Cívku tvoří cca 33 závitů izolovaného lanka na průměru 5 cm a kondenzátor je běžný proměnný fóliový. Cívka slouží zároveň jako ochrana proti statice. Anténu využívám pouze na 80 m.

Pokud není anténa v provozu, přepojuji zářič pomocí banánků na druhou zdířku, která je dalším drátem, vedeným po obvodu balkónu, připojena k parapetu a hromosvodu.

Anténa ladí přes celé 80 m pásmo a reporty jsou dostatečné pro spojení po Evropě.

V tomto článku uvádím výsledky měření na vertikálu, který byl testován v létě během dovolené. Jedná se o orientační měření, ze kterého jsem vycházel při dalších úpravách a modifikacích tohoto vertikálu.

Konstrukce antény

Zářič: ze staré CB antény 5/8 l  – délka 6,5 m, původní přizpůsobovací cívka v patě antény vyřazena

Radiál: izolované Cu lanko 1,5 mm o délce 10,3 m

Protiváhy: původní protiváhy z CB antény

Přizpůsobení: C + L (dle popisu), kondenzátor proměnný vzduchový 320p

Popis cívky: 4O závitů drátem 1,5 mm, průměr cívky 4 cm, konstrukce vzduchová na novodurové trubce

Anténní analyzátor: Autek VA1

(Pokračování textu…)

Letošní druhá dovolená byla v duchu testování KV vertikálu a porovnávání s poloviční G5RV a magnetickou smyčkou. Při nastavování a upravování homemade vertikálu jsem strávil nepočítaně hodin na štaflích. Rodince se to moc nelíbilo, tak jsem zvolil taktiku ranního ptáčete, kdy rodinka ještě vyspávala, sluníčko vystrkovalo první paprsky a horko po východu bylo ještě snesitelné. Níže přikládám jen pár fotek. Vše ostatní týkající se měření na vertikálu bude v dalším příspěvku.

 

Jelikož nejsem závodní typ, využil jsem termínu 2. subregionálu VKV k otestování a doladění portablové výbavy.

Základ tvoří TRX Yaesu FT-817ND a modem NUE-PSK pro digitální módy. Jako anténu jsem použil plnorozměrovou G5RV dolaďovanou tunerem LDG Z-100. Tuner bude časem obměněn za ruční tuner menších rozměrů a bez potřeby napájení. Pro transport celé výbavy, kromě aku a antény, jsem zvolil hliníkový kufřík od foto výbavy, který se mi povaloval doma již řadu let. Je to sice jako skládat lego, ale vejde se to tam a nemám obavy, když s tím někde při převozu bouchnu ( to se bude týkat hlavně přepravy na jízdním kole).

Po Příjezdu na Zdešov (druhé stanoviště OK1KKI) jsem se dal rovnou na tahání drátů. Po chvilce zápasení s teleskopickým prutem byla G5RV na větvi a mohl jsem začít měřit. Neočekával jsem tak příznivé výsledky na první pokus. Na pásmech 80, 40, 20 a17 m bylo PSW pod 2. Na 30 m pásmu si teď nejsem jist hodnotou a  pásma 15 a 10 m byla nepoužitelná pro velmi „divoké“ průběhy impedance. I tak to stačí a prozatím jsem spokojen.

(Pokračování textu…)

Dnes jsem našel trochu času na představení dálkově ovládaného anténního přepínače. Z důvodu neustále se měnící konfigurace antén na střeše vyvstala potřeba nějakého „univerzálního koaxu“. Jelikož koax, do kterého bych mohl připojit vícero různorodých antén najednou jaksi není, byl jsem nucen se přemoct a vyrobit anténní přepínač a všechny KV antény pomocí něho nahrnout do jednoho svodu.

Jako základ jsem zvolil malá a levná relé na proudové zatížení kolem 8 ampér. Jednotlivé anténní vstupy jsou řešeny přes přepínací kontakt, kdy neaktivní vstupy jsou přizemněny. Ovládání relátek je z hamshacku otočným přepínačem po 8-mi žilovém kabelu. Výstup z přepínače do svodu je preventivně chráněn telefonní bleskojistkou se zápalným napětím 230V. To by mělo na běžné přepětí stačit. Na úder blesku to samozřejmě nestačí.  Při bouřce stejně svody a ovládací kabel rozpojuji. Na fotkách je ještě vidět zdířka pro připojení drátu nebo banánku pro LW anténu – zatím nevyužito.

Celý přepínač jsem umístil do hliníkové krabice a přišrouboval na traverzu pod vertikálem. Po první zimě jsem byl nucen z důvodu kondenzace vody odebrat jeden PL konektor a vzniknuvší díru osadit kabelovou průchodkou PG pro odvod vlhkosti. Do průchodky jsem zapracoval tenkou tkaninu jako membránu proti nezvaným hmyzím návštěvníkům – na fotografiích je stav před a během úpravy. Vše zatím funguje bez nejmenšího problému víc jak 3 roky.

 

(Pokračování textu…)