Dnešní příspěvek bude o slíbené ovládací skříňce pro MLA. Než se pustím do vysvětlování podrobností, tak zmíním pár informací. Tato ovládací skříňka byla zamýšlena pro ovládání dříve popsaného tuneru pro MLA a taktéž pro ovládání tovární smyčky MFJ-1788/1786, která sice obsahuje svoje ovládání, ale mne neuspokojilo. A další funkcí, kterou jsem do popisované ovládací skříňky zabudoval, je propojení s TRX Yaesu FT-991, resp. ovládání hlasové výzvy tohoto TRXu.

Ovládací skříňka je osazena pěti tlačítky pro ovládání a nastavování, displejem pro zobrazování informací o stavu, signalizačními LED, konektorem pro připojení TRXu a počítače (programování) a napájecími konektory a výstupními konektory pro MLA. (Pokračování textu…)

CATSync je, dle mého názoru, velice užitečný program pro ty, kteří poslouchají přes webový SDR přijímač (např. kvůli lokálnímu rušení) a chtěli by nějak spojit poslech přes SDR s vysíláním do své antény. Program CATSync umožňuje propojení TRXu a webového SDR přijímače tak, že obousměrně synchronizuje nastavení frekvence a módu TRX a SDR. Po propojení můžeme přelaďovat webový SDR pomocí ladicího knoflíku TRXu a taktéž změnou naladění webového SDR synchronně přelaďovat TRX. Toto lze využít například, pokud vzdáleně posloucháme, ale vysíláme do místní antény nebo pokud máme lepší pocit, když točíme knoflíkem ladění na pořádné zařízení, než když klikáme tlačítkem myši a bušíme frekvence přes klávesnici. V případě vysílání uvítáme i funkci pro umlčení zvuku z výstupu webového SDR (repro počítače), aby nedocházelo k vazbení zpět do mikrofonu.
Pro propojení s TRXem se využívá programu OmniRig, který je velmi dobře zdokumentován a má snadno modifikovatelné konfigurační soubory pro jednotlivá zařízení. V mém případě jsem musel trochu poupravit „ini“ soubor programu OmniRig pro zařízení FT-991, aby fungovala detekce zaklíčování. CATSync funguje jak s přijímači WebSDR, tak i s KiwiSDR a je určen pro OS Windows.
Demo programu CATSync je možné stáhnout ze stránek autora (Oscar, DJ0MY):

https://catsyncsdr.wordpress.com/

Demo verze má synchronizační funkci od SDR na TRX omezenou na devadesát sekund od spuštění programu a pro obrácený směr je nutné změnu kmitočtu potvrdit ručně klávesou Enter. Pro plnou funkčnost je nutné zakoupit placenou verzi. Pro provoz v závodech ale řešení pomocí CATSyncu vhodné nebude. Jednak z důvodu zpoždění zvuku od SDR a jednak z důvodu pravidel, která takový způsob provozu nepovolují. Pro nezávodní provoz ale může být tento program užitečný a odpadne nám i komplikace s umlčováním zvuku z SDR, které se jinak musí řešit vlastní cestou.

 

Zkušenosti získané dlouholetým laborováním s MLA anténami jsem zúročil při stavbě dálkově ovládaného tuneru pro ladění magnetických smyčkových antén.

Koncepci jsem pojal jako zakrytovaný tuner pro venkovní umístění s možností výměny smyčky. Tuner obsahuje dva proměnné kondenzátory. Jeden pro frekvenční ladění a druhý pro přizpůsobení kapacitní vazbou. Oba kondenzátory jsou dálkově ovládané a ladicí je navíc vybaven i koncovými kontakty. Plastová krabice s tunerem obsahuje i frekvenční výhybku oddělující VF a PWM. Oba kondenzátory jsou osazeny stejnosměrnými motorky na 12V s integrovanou převodovkou s výslednou rychlostí otáčení 2 otáčky za minutu. Řídicí signál PWM je směrován na správný motor přes přepínací relé, které je ovládáno nezávislým kabelem. Případně je možno signál PWM přesměrovat i ručně pomocí přepínače uvnitř krabice tuneru. (Pokračování textu…)

FT-817 je skvělé malé rádio. Chybí mu však plno funkcí. Jednou z nich je i absence MOX, resp. funkce pro zaklíčování trvalou nosnou pro ladění antény např. pomocí tuneru. Nový tuner od LDG Z817 toto již řeší pomocí komunikace s trx. Já vlastním starší Z100, který toto nepodporuje, ale má výstupní signál pro zařízení FT897/857. Rozhodl jsem se vyrobit zařízení s mikroprocesorem, které vše potřebné obstará. Základem je Arduino mini pro. Při stisknutí tlačítka pro ladění na tuneru tuner odešle povel (přizemnění výstupu) a mikroprocesor provede změnu módu na FT817 a zaklíčuje trx. Poté co tuner dokončí svou práci, mikroprocesor vrátí nastavení trx do původního stavu. Přepnutí do TX módu je taktéž možné pomocí tlačítka na zařízení. Dále jsou na zařízení tři LED diody, které zobrazují SWR v průběhu ladění. Původně jsem zobrazoval na druhé řadě LED i hodnotu ALC v běžném režimu vysílání. Ukázalo se ale, že FT817 má nějaký interní problém s komunikací, pokud je v módu USB/LSB/DIG. Jako poslední věc zmíním ještě funkci, která je užitečná při používání externího zesilovače o výkonu 25 W. Ovládání toho zesilovače provádím pomocí signálu TXGND, který prochází přes popisované zařízení a v režimu ladění je tento signál blokován. Takže ladění probíhá se sníženým výkonem (výkonem TRXu).

Pokud by měl někdo zájem o zdrojový kód pro Arduino, stačí mi napsat. (Pokračování textu…)

Již nějakou dobu vlastním trx Yaesu FT-991 a tak přišel čas na pár postřehů. Zařízení je relativně kompaktní a dle mého názoru přehledné. K ovládání nemám větších připomínek. Trochu lépe přístupná by mohla být pravá řada tlačítek. Tlačítka jsou dost stísněná mezi ostatními otočnými knoflíky a hůře se mačkají díky svému tvaru. Displej je pěkně čitelný a přehledný.

Některé výrobní série (kusy?) měly potíže s odcházejícími koncovými tranzistory. Oficiálně nepotvrzená příčina je špatné nastavení klidových proudů koncových tranzistorů – proudy nejsou nastaveny na stejné hodnoty. Provedl jsem kontrolu a mé zařízení je nastaveno správně.

Co se mi velmi líbí, je vlastní přijímač. Konečně vcelku odolný a nešumící. A DSP je také výborné. Mohu prohlásit, že DSP je poslechově příjemnější než má Kenwood TS-590, kde „bublající“ efekt na SSB velmi kazí dojem a srozumitelnost.

CAT příkazy pro ovládání z PC jsou poměrně obsáhlé a přehledné. Pouze u některých příkazů trx neposílá deklarovanou odpověď.

Celkově tento trx odpovídá mým představám.

Po mnoha letech dozrála myšlenka na pořízení nějakého modulu hlasové výzvy (voice keyer). Přeci jen neustálé volání výzvy, při QRP a portable provozu, dokáže zážitek z celého podniku i trochu pokazit. Jako první krok jsem pořídil velmi levný modul na ebay, který by mohl tvořit základ celého zařízení. Prvotní pokusy slibovaly ucházející výsledek. Pak ale přišel klasický nedostatek času a zároveň jsem objevil již vymyšlený, hotový produkt na stránkách http://www.dh8bqa.de/bx-184/. Dlouho jsem neváhal a přes box73.com objednal modul i s neoriginálním Yaesu mikrofonem pro vestavbu. Zařízení fungovalo na první pokus. Bylo třeba jen nastavit výstupní úroveň pomocí trimru a indikátoru ALC v TRX. (Pokračování textu…)

Každý z majitelů FT-817 se zajisté potýká s nepřehlédnutelným šumem přijímače. U vybavenějších zařízení, jako FT-857, FT-897 apod., které mají i tak přijímač o poznání klidnější, si lze ještě pomoci zapnutím DSP. Bohužel u malé FT-817 nic takového není a tak šumí a šumí … a šumí … dokud se majitel nerozhodne s tím něco udělat. V mém případě jsem zvolil DSP modul NEDSP1061-KBD od anglické firmy BHI.

Jedná se o malý modul pro zabudování do vnitřku TRXu. Samotné připojení vyžaduje pouze minimální zásah do zapojení TRXu a vše je dostatečně popsané v dodávaném manuálu. Menší problém nastane v případě, že je v zařízení  osazen doplňkový mf filtr. V tomto případě nelze využít doporučovaný prostor pro zabudování DSP modulu, jelikož tento je již obsazen mf filtrem. Manuál nabízí i náhradní řešení, které je v podstatě asi jediné možné. Vměstnat DSP modul do tohoto místa je ale poměrně náročné a tak jsem si s tím pohrával více než půl hodiny. Připojovací kabely měly stále svoji „představu“ o tom, jak se do daného místa složit. Tato jejich „představa“ se ale neslučovala s mojí představou 🙂 . Nakonec jsem byl úspěšný. Všechny kryty na místě a nic nezbylo 🙂 .

(Pokračování textu…)

Propojení telefonu s TRX pomocí audio kabelu bylo již mnohde publikováno. Představuje jednoduchý způsob, jak používat např. digitální módy pomocí telefonu. Bohužel každý výrobce má trochu odlišnou specifikaci a tolerance audio konektoru a tak ne vždy se podaří takovýto kabel rozchodit. Také omezení vyplývající z připojeného kabelu by bylo příjemné eliminovat.

Tak jsem objednal z Ebay jednoduchou bluetooth HF sadu. Rozebral jsem ji – odpojil akumulátor, mikrofon a sluchátko. Základní destičku s elektronikou jsem zabudoval do malé plastové krabičky, připojil akumulátor ze staršího telefonu, osadil dva trimry pro nastavování úrovní, vytáhl tlačítko pro zapínaní/vypínaní a párování zařízení na mikrospínač na vrchu krabičky. Původní nabíjecí konektor jsem zpřístupnil navrtáním dírky do krabičky z boku. Výstup z TRX jsem propojil přes sluchátkový výstup pomocí Jacku 3,5 mm a vstup TRX přes mikrofonní konektor. Zapojení se rozběhlo napoprvé. (Pokračování textu…)

Po letním VKV QRP závodu jsem usoudil, že bude potřeba moji FT-817 osadit mikrofonním kompresorem. Zvolil jsem zapojení publikované Ondrou OK1CDJ. Trochu byl problém s dostupností obvodu SSM2165-1. Nakonec se mi podařilo jeden sehnat na ebay. Jelikož tento obvod byl v jiném pouzdře než použil OK1CDJ, byl jsem nucen navrhnout novou desku plošného spoje. Vlastní zabudování do mikrofonu jsem provedl poněkud odlišně, než je běžně publikováno a to tak, že jsem zachoval originální horní propust a tudíž i charakteristiku pro „evropské hlasy“. (Pokračování textu…)

Když se mi dostal do ruky malý ručkový měřáček s rozsahem 200uA bylo hned rozhodnuto. Něco z něj určitě bude. Volba padla na externí měřák k mojí FT-857. Originální ukazatel na displeji není moc podrobný a na nějaké odečítání hodnot je absolutně nevhodný. Vzal jsem odporový trimr 100kOhm a zapojil ho do série s měřidlem, doplnil 3,5 JACK konektorem. Stupnici pro měřáček jsem stáhnul z internetu a vytiskl, na několik pokusů, v měřítku odpovídajícímu rozměrům použitého měřáčku. Po připojení k FT-857 jsem jej zkalibroval na maximální výchylku. Krabičku na měřáček jsem vyřezal ze zbytku reklamní tabule a slepil tavným lepidlem. Před uzavřením do krabičky jsem měřáček ještě rozebral a doplnil do něj LED osvětlení bílými diodami s předřadným odporem. Napájení osvětlení jsem vyvedl pomocí dvojlinky. Po smontování vznikl velmi kompaktní a malý měřáček se snadným odečítáním hodnot. Intenzita osvětlení je tak akorát. Ve tmě dostačující a přitom neoslňující.

 

 

O Yaesu FT-857  již bylo napsáno mnoho článků, recenzí či jiných informací. Já se zaměřím trochu jiným směrem. Největším nedostatkem mojí hamovny je velmi málo místa a tudíž umístění veškerého vybavení se maximálně podřizuje tomuto hendikepu. Logicky muselo dojít i na oddělenou montáž předního panelu mojí FT-857. Po nahlédnutí do ceníků prodejců u nás i v zahraničí jsem zjistil, že kit pro oddělenou montáž předního panelu vyjde na cca 1500 Kč. To je cena velmi nepříznivá, uvědomíme-li si, že se jedná o kus plechu a kabelu. Proto jsem přemýšlel, jak jinak by bylo možné tento panel připevnit. Při procházení různých internetových stránek a hledání různých možností mě osvítil nápad :-), co kdybych použil magnetů? Neměl jsem ovšem žádné vhodné v šuplíku a tak strýček Google poradil a nalezl jsem tohoto prodejce, který má snad všechny různé typy magnetů. Výběrem vhodných typů jsem strávil snad hodinu.

 

(Pokračování textu…)

Po vyzkoušení NUE-PSK modemu při reálném používání, jsem dospěl k poznání, že musím upravit způsob napájení modemu.  Modem napájím přímo z FT-817 přes CAT konektor, kde je dostupné napětí TRX. Z toho konektoru vedu osamocený drát do konektoru DATA, kde se napojuje na odchozí kabel do modemu. Tímto způsobem napájení vzniká problém nemožnosti vypnout modem – lze jen vytažením CAT konektoru z TRX. Proto jsem provedl úpravu spočívající v přerušení plošného spoje na desce modemu v místě označeném Y (toto jo obecně doporučováno, aby se zamezilo propojení napájení z TRX a  modemu při použití obou dvou způsobů napájení). Dalším krokem bylo naletování diody z místa od přerušeného spoje (od konektoru „RADIO“ na modemu) do místa před vypínač napájení modemu. Podrobně je to zakresleno v přiloženém schématu. Tímto došlo k propojení napájení z/do TRX s ext. napájením modemu, ale každý z těchto vstupů napájení je připojen přes vlastní diodu, takže nemůže dojít k propojení zdrojů. Jediným riskantním místem je propojení napájení TRX s interními bateriemi v modemu. Já mám ale v modemu instalován USB kit, takže interní baterie nepoužívám a ani se dovnitř nevejdou, proto je toto řešení v mojí konfiguraci bezpečné.  Detaily vlastního provedení jsou na přiložených fotkách. První foto je před úpravou, druhé po úpravě.
.

.

.

.

[ratings]