OK1CPR – OK6IK

Výroba desek plošných spojů je velmi častá činnost, pokud se zabýváme navrhováním elektronických obvodů. Já se zmíním o metodě, která se mi osvědčila ze všech nejvíce, tedy pokud se bavíme o kusové výrobě a minimálních nákladech na výrobu. Je to metoda přenosu toneru z laserových tiskáren.

Princip spočívá v přežehlení motivu z vhodného papíru na budoucí desku plošného spoje.

V bodech:

1. Vytvoříme motiv budoucí DPS v nějakém programu (např. EasyEDA – www.easyeda.com).
2. Vytiskneme motiv v zrcadlovém zobrazení na vhodný papír – někomu se osvědčily barevné lepící papíry (tiskne se na stranu lepidla), mě se osvědčily velmi hladké tenké křídové papíry. Důležité je, aby se toner po namočení papíru odloupnul (lepidlo rozpustilo a papír rozmočil). Pro úsporu vhodného papíru je možné potřebný kousek nalepit na běžný papír v místě tisku a projet tiskárnou ještě jednou. Máme-li tu možnost, nastavíme tiskárnu při tisku na maximální sytost toneru.
3. Očistíme měď na desce, např. práškem na nádobí a důkladně odmastíme!
4. Přiložíme vytištěný motiv tonerem na měděnou vrstvu desky. Položíme na prkénko tak, aby papír s motivem byl dole (toner směřoval nahoru), deska byla mědí dolů, na vrchu pak běžný papír kvůli ochraně desky a žehličky.
5. Nahřejeme žehličku (vypnout napařování!!!) a přiložíme ji na vrchní krycí papír po dobu cca 1 minuty. Stačí lehký přítlak.
6. Potom celou sestavu s deskou otočíme, překryjeme z druhé strany dalším krycím papírem a důkladně prohřejeme špičkou žehličky se silnějším přítlakem i z druhé strany. Pozor ať se nespálí krycí papír. Prohříváme také cca 1 minutu.
7. Necháme desku vychladnout, sundáme krycí papíry a dáme odmočit do vody. Pokud jsme použili vhodný papír na vytištění toneru, měl by jít po pár minutách (10-15) volně sloupnout. Zbytky papíru stačí rukou odrbat.
8. A můžeme leptat metodou, kterou jsme zvyklí.

(Pokračování textu…)

Po letním VKV QRP závodu jsem usoudil, že bude potřeba moji FT-817 osadit mikrofonním kompresorem. Zvolil jsem zapojení publikované Ondrou OK1CDJ. Trochu byl problém s dostupností obvodu SSM2165-1. Nakonec se mi podařilo jeden sehnat na ebay. Jelikož tento obvod byl v jiném pouzdře než použil OK1CDJ, byl jsem nucen navrhnout novou desku plošného spoje. Vlastní zabudování do mikrofonu jsem provedl poněkud odlišně, než je běžně publikováno a to tak, že jsem zachoval originální horní propust a tudíž i charakteristiku pro „evropské hlasy“. (Pokračování textu…)

Podobných přístrojů a zapojení existuje spousta. Já však měl určitou představu a než přizpůsobovat vymyšlené, šel jsem raději cestou svou a vytvořil zařízení nové.

Tady odbočím a trochu rozvedu, co mě k tomu vedlo. Již nějakou dobu se snažím proniknout do kouzla telegrafie a osvojit si onu dovednost. Jde to velmi pomalu, času se nedostává a na výsledcích je to znát. Ale znatelný pokrok tu je. O to víc je pro mě důležité, abych měl k dispozici takové prostředky, které mi umožní využít veškerý mě dostupný čas pro výuku. A to nejčastěji čas po ulehnutí do postele, kdy obvykle již po mně nikdo nic nechce. Z toho vyplývají i požadavky na celé zařízení. Nácvik příjmu v dnešní době krásně zastane mobilní telefon s Androidem a patřičnou aplikací a sluchátka na uši. S nácvikem vysílání je to už trochu složitější. Brát s sebou do postele TRX jako generátor není vhodné, snadno by mohl přijít k úhoně. Proto musí být generátor malý, se vstupem pro klíč, s výstupem na sluchátka, s regulací hlasitosti a napájený bateriemi. (Pokračování textu…)

V dnešním příspěvku se zmíním o anténě magloop (magnetická smyčka neboli MLA), kterou jsem pojal trochu odlišně od předchozí verze a také od nejčastěji publikovaných řešení. Cílem bylo vyrobit anténu přenosnou (aby se vešla do kufru auta), lehkou, vícepásmovou a jednoduše laditelnou. Výsledkem je anténa, která může být jedno pásmová nebo vícepásmová. To záleží na potřebách konkrétní instalace. Je-li potřeba stabilita a odolnost proti povětrnostním vlivů, je možno anténu vyrobit pouze jednopásmovou a zamezit vnikání vody do kondenzátoru. Pro ostatní použití doporučuji ponechat kondenzátor přístupný, případně ho dočasně krýt před vodou např. obalením igelitem apod. Popisovaná vícepásmová anténa je předladitelná pro konkrétní pásmo pomocí posouvání koaxiálního kabelu uvnitř PEX-AL trubky a na takto přednastaveném pásmu poté jemně přeladitelná změnou indukčnosti hlavní smyčky a to pomocí změny mezery mezi závity v dolní polovině hlavní smyčky.

Teď již k samotné konstrukci antény. Základem je PEX-AL trubka o vnějším průměru 16 mm, v délce 4 metrů. Dále potřebujeme koaxiální kabel RG-213 nebo podobný o průměru kolem 10 mm, v délce 3 až 3,5 metru.Pro konstrukční zpevnění je potřeba cca 16 ks elektrikářských plastových příchytek na trubky o průměru 16 mm. A nakonec něco málo matiček, delší šroub (cca 80 mm), dva úhelníky a dva samořezné šroubky. (Pokračování textu…)

V tomto příspěvku bude něco o poloviční anténě W3DZZ, neboli trapovaném dipólu. Princip je všeobecně známý. Pro konstrukci trapů jsem použil novodurovou trubku o průměru 4 cm. Kondenzátor v trapu je zhotoven z koaxiálního kabelu a cívka je ze stejného izolovaného Cu drátu jako je vlastní zářič. Počet závitů na trapu je 10. Tato konstrukce se mi osvědčila již dříve při výrobě plnorozměrové W3DZZ a předchozí verze poloviční antény. Trapy jsou navrženy na frekvenci 14,1 MHz a reálně doladěny na cca 14,08 až 14,1 MHz, podle toho jak se zadařilo. Po vyrobení trapů jsem je ladil stříháním koaxiálního kabelu (kondenzátoru) za současného měření miniVNA analyzátorem. V terénu pak už zbývalo „jen“ nastřihat správné délky ramen dipólu před a za trapem. Pro první část dipólu (20 m pásmo) je nutné střihnout délku, tak aby odpovídala rezonanční frekvenci trapu. Ladění druhé části dipólu za trapem (pro pásmo 40 m) už je bez omezení. Střed dipólu je osazen proudovým balunem 1:1, o kterém se zmíním někdy příště. Střed s balunem je osazen do plastové krabičky. Krabička jse nařezaná z plastových destiček neznámého původu a celé je to slepené dohromady tavným lepidlem. Průběhy z měření trapů a hotové antény jsou v obrazové příloze. Vzhledem k finálnímu umístění středu antény na 5 metrů dlouhý dřevěný klacek, uchycený k plotovému sloupku, nachází se anténa nad drátěným plotem.  Toto umístění ji nějakým způsobem ovlivňuje tak, že vykazuje náznak /snahu  o jistou rezonanci i na pásmu 80 m a je možné ji tam také doladit automatickým tunerem. Účinnost celé soustavy „anténa-plot“ ale nebude na tomto pásmu nijak velká, HI.

(Pokračování textu…)

Na ebay.com lze pořídit velmi levně step down DC/DC měnič, který je možné velmi jemně nastavit na požadované výstupní napětí. Pořizovací cena se pohybuje kolem 1 $, včetně poštovného.

Zatím jsem pořídil kolem deseti kusů a všechny fungovaly bez problémů. Při větším zatížení než cca 1-1,5 A je nutné použít přídavný chladič. Osvědčilo se mi přilepit malý hliníkový chladič na opačnou stranu plošného spoje než jsou součástky.

Uváděné parametry:

Input voltage: 4V-35V
Output voltage: 1.23V-30V
Input current: 3A(maximum)
Conversion efficiency: 92%(highest)
Switching frequency: 150KHz
Output ripple: 30mA9maxmum)
Load regulation: ±0.5%
Voltage regulation: ±2.5%
Work temperature: -40℃- +85℃.