OK1CPR – OK6IK

Po zakoupení malého anténního rotátoru, jsem začal přemýšlet, jakou anténu na něj umístit. Chtěl jsem nějakou nenápadnou a pro horizontální i vertikální polarizaci. Po předvýběru mi zbyly dvě varianty. Horizontální směrovka s vertikálně polarizovanou J-čkovou anténou nebo horizontální směrovka doplněná o vertikálně polarizovanou směrovku na stejném ráhnu. Rozhodl jsem se vyzkoušet dvojitou (trojitou) anténu na jednom ráhnu. Jako základ jsem použil dvoupásmovou 5+8 prvkovou anténu od OK5IM. Umístil jsem ji horizontálně. Tuto anténu jsem doplnil 4 prvkovou Moxonkou pro 2m pásmo, polarizovanou vertikálně. Vešla se na ráhno, mezi prvky první antény, tak akorát.

Prvky dvojité Moxonky jsou z hliníkových trubiček o průměru 8 mm, ohýbané malou ruční ohýbačkou na radiusu 20 mm. Rozměry jsou uvedeny ve fotogalerii. Izolační rozpěrky jsou vytištěny na 3D tiskárně z PET-G.

Pokračování … »

Během závodů používám pro vztyčení antény sklolaminátový teleskopický prut. Pro anténu od OK5IM využívám spodní čtyři díly a vzhledem k váze antény je nutné nějakým způsobem jednotlivé díly zajistit proti samovolnému zasunutí teleskopu a pádu antény. Po testování několika způsobů jsem nakonec vybral zajištění pomocí drátu, který se zastrčí do malé vyvrtané dírky v každém spojení dvou dílů teleskopu. Jednoduché, rychlé.

Po umístění tiskárny Original Prusa Mini do pracovny se začaly přenášet vibrace z masivní desky, na které tiskárna stála, do sousední skříně. Proto jsem tiskárnu umístil na překližovou desku a pod ní přišrouboval antivibrační nožičky. Nožičky jsou modelovány v OnShapu a tisknuty z PETG.

Model ke stažení naleznete tady:

Pokračování … »

miniVNA pro jako DIP meter

Dnes jenom malá zmínka o měření trapů pro W3DZZ. Pro měření rezonanční frekvence jsem použil analyzátor miniVNA Pro. Přepnul jsem na měření XLC a do BNC rozdvojky připojil vazební smyčku z izolovaného Cu drátu. Smyčka se navlékla na měřený trap a pak už se jen odečetly výsledky.

Pro výrobu antény pro pásmo 2 metry jsem namodeloval střed dipólu, který je možné vytisknout na 3D tiskárně. Průměr prvků je 10 mm. Střed je připraven pro osazení panelovým konektorem SO239 nebo N. Rozměry ráhna 20×20 nebo 15×15 mm.

 

 

 

Odkaz na model vytvořený v OnShape: link

Odkaz pro stažení STL modelů: tady

 

Rušení na pásmech stále přibývá a tak jsem zkusil postavit aktivní přijímací magnetickou anténu se stíněnou smyčkou. Vyšel jsem z velmi dobře sepsaných poznatků a informací na internetové stránce PA0FRI (https://pa0fri.home.xs4all.nl/Ant/Active%20antenna/Active%20receiving%20%20loop%20antenna%20eng.htm). Ke konstrukci smyčky jsem použil PEXAL trubku o průměru 20mm, která se snadno tvaruje. Trubka je upevněna v elektro krabici, uvnitř které je schován i zesilovač. Ten je umístěn v hliníkové tubě od léků. Základem je IO zesilovač INA-02186. První kusy INA-02186 jsem objednal na EBAY, ale bohužel se jednalo o napodobeniny, které byly nestabilní a velmi kmitaly. Po výměně za IO z GME.cz bylo vše rázem v pořádku a stabilní.

Po pár dnech testování jsou výsledky pozitivní. Na tak malou anténu je příjem dostatečný. Bohužel rušení v mém okolí je takového charakteru, že ani tato konstrukce není schopna jej dostatečně potlačit. 🙁

Pokračování … »

Poté, co u mé UV5Rky začalo zlobit nabíjení, jsem byl nucen zjednat nápravu. Problém byl v nabíjecím integrovaném obvodu. Proto jsem zvolil radikální řešení, spočívající ve výměně celé nabíjecí elektroniky a to za tuto http://www.ebay.com/itm/5A-Lithium-Charger-CV-CC-buck-Step-down-Power-Supply-Module-LED-Driver-New-Z2/171907199469 . Původní plošný spoj jsem poněkud „zredukoval“ štípačkami a na uvolněné místo vložil novou elektroniku. Přidal jsem jednu LED signalizační diodu, jelikož původní zapojení využívalo dvoubarevnou LED. Nastavil jsem výstupní parametry na 8,4 V a 400 mA a oprava byla hotova. Jako bonus jsem získal možnost připojit do nabíjecího stojánku nabíjecí napětí až do výše cca 36 V. Velice užitečné pokud nabíjím v autě. Pak mohu připojit nabíječku přímo na napětí v autě bez redukce na 10 V. Pokračování … »

V tomto příspěvku zveřejním schéma zapojení anténního přepínače pro KiwiSDR. Je to již druhá, přepracovaná verze, která umožňuje odepínání antén na vstupu SDR při vysílání do antén na stejném QTH. Pro ovládání se využívá výstup z TRXu pro ovládání koncového stupně. Vlastní spínání koncového stupně je pak ovládáno až z výstupu toho anténního přepínače. Pro prodloužení životnosti výstupů GPIO mikropočítače BeagleBone jsou tyto výstupy odděleny optočleny.

Zobrazené schéma zapojení je poněkud zjednodušeno – rozkresleno je pouze jedno anténní relé.

Pro tentokrát jen krátký pohled na realizaci napájecí výhybky. Použité indukčnosti jsou z rozebraných napájecích počítačových zdrojů (vlastní rezonance lehce nad 2 MHz) a použité kondenzátory jsou keramické 2x 10nF/2kV. Výhybka je realizována jako dvojitá, tzn. kondenzátory oddělují žílu koaxu i stínění. Pro vyšší pásma (21 a 28 MHz) jsem byl nucen provést kompenzaci vloženou sériovou indukčností (na fotkách chybí).

 

Loni uzrál čas, přepracovat anténu na 80 m. Umístění dipólu nebo G5RV nízko na střechou paneláku si vybíralo svou daň, kdy většina energie byla spíše pohlcena, než vyzářena. Proto jsem upravil torzo dlouhého drátu, který tu zanechal kolega radioamatér.

Vyzkratoval jsem nevhodně umístěné izolátory a přiblížil se celkovou délkou ku 41 metrům. Potíž byla v tom, že k druhému konci drátu se nemohu dostat (je na vedlejším paneláku) a tak to bylo realizováno z jedné strany. Délku drátu jsem odhadoval podle mapy a následně po předělání úvazu kontroloval analyzátorem (ano jde to, když se ví jak na to). Anténu jsem chtěl přizpůsobit ihned na konci dlouhého drátu a bezprostředně přejít na koaxiální svod a do anténního přepínače. Pro přizpůsobení jsem proto zvolil paralelní rezonanční obvod s odbočkou na cívce. Již dříve jsem s tímto zapojením laboroval a chovalo se to mravně. Cívka byla zvolena dle možností instalační krabice cca 40 závitů na průměru 30 mm. K tomu paralelně proměnný kondenzátor v rozsahu cca 20 – 120 pF. Drát na jeden konec cívky. Na druhý konec cívky připojené traverzy závětří a hromosvod. Odbočku z cívky jsem pro snazší ladění vyřešil „krokodýlkem“ nacvaknutým na patřičný závit cívky. Pokračování … »

Dnešní příspěvek bude o slíbené ovládací skříňce pro MLA. Než se pustím do vysvětlování podrobností, tak zmíním pár informací. Tato ovládací skříňka byla zamýšlena pro ovládání dříve popsaného tuneru pro MLA a taktéž pro ovládání tovární smyčky MFJ-1788/1786, která sice obsahuje svoje ovládání, ale mne neuspokojilo. A další funkcí, kterou jsem do popisované ovládací skříňky zabudoval, je propojení s TRX Yaesu FT-991, resp. ovládání hlasové výzvy tohoto TRXu.

Ovládací skříňka je osazena pěti tlačítky pro ovládání a nastavování, displejem pro zobrazování informací o stavu, signalizačními LED, konektorem pro připojení TRXu a počítače (programování) a napájecími konektory a výstupními konektory pro MLA. Pokračování … »