OK1CPR – OK6IK

Tentokrát jen pár postřehů k LW anténě. Jak jsem psal dříve, používám k přizpůsobení LW antény paralelní rezonanční obvod (cívka s kondenzátorem), ke kterému je připojen dlouhý drát (cca 41-45, dle umístění).

Na víkendovém stanovišti používám izolovaný drát 41 m dlouhý. Při testech s ununem 1:9 jsem nebyl schopen dosáhnout žádaných parametrů. Anténa se chovala nejistě. Na některých kmitočtech byla přizpůsobená, jinde nebyla. Nepomohlo ani připojení uzemnění jako protiváhy.  Vyzkoušel jsem i transformaci 1:4. V podstatě se stejným výsledkem – nic moc. Proto jsem se vrátil k paralelnímu rez. obvodu. Ten, pokud se opře o uzemnění, tak chodí výborně. Jeho nevýhoda spočívá v jeho jednopásmovosti. Pokud ho nemůžeme přelaďovat dle potřeby ručně nebo dálkově, přicházíme o další rezonance LW antény  na násobcích  základního kmitočtu. Pokud ale máme možnost rez. obvod přelaďovat, je to dle mého názoru asi nejuniverzálnější způsob přizpůsobení LW antény. (Pokračování textu…)

miniVNA pro jako DIP meter

Dnes jenom malá zmínka o měření trapů pro W3DZZ. Pro měření rezonanční frekvence jsem použil analyzátor miniVNA Pro. Přepnul jsem na měření XLC a do BNC rozdvojky připojil vazební smyčku z izolovaného Cu drátu. Smyčka se navlékla na měřený trap a pak už se jen odečetly výsledky.

Loni uzrál čas, přepracovat anténu na 80 m. Umístění dipólu nebo G5RV nízko na střechou paneláku si vybíralo svou daň, kdy většina energie byla spíše pohlcena, než vyzářena. Proto jsem upravil torzo dlouhého drátu, který tu zanechal kolega radioamatér.

Vyzkratoval jsem nevhodně umístěné izolátory a přiblížil se celkovou délkou ku 41 metrům. Potíž byla v tom, že k druhému konci drátu se nemohu dostat (je na vedlejším paneláku) a tak to bylo realizováno z jedné strany. Délku drátu jsem odhadoval podle mapy a následně po předělání úvazu kontroloval analyzátorem (ano jde to, když se ví jak na to). Anténu jsem chtěl přizpůsobit ihned na konci dlouhého drátu a bezprostředně přejít na koaxiální svod a do anténního přepínače. Pro přizpůsobení jsem proto zvolil paralelní rezonanční obvod s odbočkou na cívce. Již dříve jsem s tímto zapojením laboroval a chovalo se to mravně. Cívka byla zvolena dle možností instalační krabice cca 40 závitů na průměru 30 mm. K tomu paralelně proměnný kondenzátor v rozsahu cca 20 – 120 pF. Drát na jeden konec cívky. Na druhý konec cívky připojené traverzy závětří a hromosvod. Odbočku z cívky jsem pro snazší ladění vyřešil „krokodýlkem“ nacvaknutým na patřičný závit cívky. (Pokračování textu…)

Během minulého roku se situace s rušením na sídlišti výrazně zhoršila. Již není téměř možné najít KV frekvenci, kde by se dalo poslouchat. Širokopásmové rušení je téměř všude. Na pásmo 80m se vyskytují zázněje každých 70kHz v síle S9+30. Na pásmu 160m S9+20 po celém pásmu. Na vyšších pásmech střídavě od S7 do S9+10. Od léta 2017 se zhoršila situace i na pásmu 40m. Objevilo se trvalé chrčivé rušení o síle S9+10. Po orientačním  zaměření pomocí MLA antény jsem došel k závěru, že pochází od místního poskytovatele internetu, který má svou primární technologii ve vedlejším domě (30 metrů daleko). Po zavolání na odrušovací službu ČTÚ přijeli technici a začali měřit. Dle jejich měření to vypadalo na trošku jiný směr. Několikrát objížděli celé sídliště, ale bez velkého úspěchu – září tady skoro vše. Pak mi pomohla náhoda – plánovaná noční odstávka technologie internetového poskytovatele. A hle, během odstávky rušení pokleslo na S5-S7. Bylo jasno. Telefonát na ČTÚ, kontaktování poskytovatele, vše se dalo o pohybu. Naplánovali jsme hledání zdroje rušení na brzkou hodinu po půlnoci. Postupným vypínáním jednotlivých zařízení, jsme došli k závěru, že to vypadá na napájecí zdroje k pojítkům Alcoma. Proto jsem vyrobil dva filtry pro vřazení za zdroj do napájecí dvojlinky. Změřený útlum v pásmu KV je vidět ve fotkách – 40dB. Po vřazení filtrů rušení pokleslo. Při proměření dalšího (náhradního) zdroje, jsem došel k závěru, že se jedná pravděpodobně o problém konkrétních kusů, protože tento náhradní zdroj neruší. Jedná se o zdroje Alcoma ALC01 4801, které vyrábí slovenská firma Imco Power. (Pokračování textu…)

Letitý, vzdáleně ovládaný, anténní přepínač již pomalu dosluhuje a tak nastal čas na jeho výměnu. Opět jsem se rozhodl jako základ použít relé RELPOL a to kvůli ceně a již vyzkoušeným parametrům. Pro KV se osvědčila. Tentokrát jsem si dovolil pohrávat s myšlenkou je použít i pro VKV. Řekl jsem si, že nemám co ztratit, maximálně budu přepínač používat opět jen pro KV. Přepínač jsem proto rozdělil na dvě sekce (dva svody), jedna pro KV, druhá pro VKV. KV sekce je připravena pro tři antény, VKV sekce pouze pro dvě antény. Vzhledem ke stejné konstrukci sekcí je možno je zaměnit. Ze sklepa jsem vydoloval hliníkovou krabici a jal jsem se navrhovat plošný spoj. Původní přepínač byl bez desky plošných spojů, ale tentokrát jsem to chtěl udělat jinak. Na plošném spoji jsou osazena relé se zpětnými diodami a dvě bleskojistky 230 V / 20kA. Pro každý svod jedna. Neaktivní antény jsou přepínacím kontaktem relé propojeny na zem. Ovládání je realizováno eth. kabelem. (Pokračování textu…)

Po čtyřech letech jsem se rozhodl vyměnit kotevní šňůry na vertikálu GP7DX. Původně použité lanko Mastrant P 2 mm se osvědčilo z hlediska životnosti.  Bohužel nebylo schopné za silné vichřice udržet vertikál v poloze, v jaké bych si přál. Vypadalo to, jako by místo Mastrantem byla anténa kotvena gumou :-).  Proto jsem na letošní rok naplánoval výměnu za silnější lanko Mastrant P 3 mm. Jsem velmi zvědav, jaký rozdíl bude pozorovatelný za velmi silného větru.

Když už jsem měl vertikál sklopený, provedl jsem zároveň pravidelnou kontrolu stavu antény a musím prohlásit, že vše je stále v perfektním stavu. I kontrolní proměření anténním analyzátorem v patě antény potvrdilo, že za čtyři roky nedošlo k žádným změnám v naladění antény.

 

Loni u mě vyvstala potřeba druhé antény typu Bigwheel pro umístění na druhém QTH. Zúročil jsem zkušenosti ze stavby první antény před několika lety (Bigwheel) a vznikla vzhledově trošku odlišná anténa. Hlavní rozdíl je v použití hliníkových trubek místo plného materiálu. Anténa je díky tomu lehčí a i výrobně byla vcelku jednodušší. Základní věcí, kterou jsem začal, bylo rozkreslení nového tvaru smyček. Následně jsem řešil způsob ohnutí trubek. Připadaly v úvahu dvě varianty. První, ohnout trubky ostrým ohybem ve svěráku (vyzkoušeno na anténě Moxon). Jako druhá varianta byla možnost zapůjčení ohýbačky trubek od Jardy, OK1HBQ. Nakonec zvítězila druhá varianta, jak je vidno z fotek. Konstrukce středu je shodná s první verzí antény. Liší se pouze použitím BNC konektoru. Výsledné provedení je velmi lehké a vlastní zhotovení (díky absenci ohýbání podle šablony) i rychlejší než u předchozí verze. Pro zhotovení smyček jsem použil hliníkové trubky o průměru 8 mm, prodávané v železářství pro zavěšení záclon a závěsů. Délka trubek je 200 cm. Zkrácením přizpůsobovacího pásku jsem anténu přivedl do rezonance. Jak je patrno z posledního obrázku, bylo by vhodné délku smyček poněkud zkrátit, aby se rezonanční kmitočet posunul trochu výše. Takže stejná situace jako v případě první varianty antény. Tady jsem na tom o trochu lépe, jelikož výchozí délka smyček je již o 3 cm kratší. (Pokračování textu…)

V tomto příspěvku bude něco o poloviční anténě W3DZZ, neboli trapovaném dipólu. Princip je všeobecně známý. Pro konstrukci trapů jsem použil novodurovou trubku o průměru 4 cm. Kondenzátor v trapu je zhotoven z koaxiálního kabelu a cívka je ze stejného izolovaného Cu drátu jako je vlastní zářič. Počet závitů na trapu je 10. Tato konstrukce se mi osvědčila již dříve při výrobě plnorozměrové W3DZZ a předchozí verze poloviční antény. Trapy jsou navrženy na frekvenci 14,1 MHz a reálně doladěny na cca 14,08 až 14,1 MHz, podle toho jak se zadařilo. Po vyrobení trapů jsem je ladil stříháním koaxiálního kabelu (kondenzátoru) za současného měření miniVNA analyzátorem. V terénu pak už zbývalo „jen“ nastřihat správné délky ramen dipólu před a za trapem. Pro první část dipólu (20 m pásmo) je nutné střihnout délku, tak aby odpovídala rezonanční frekvenci trapu. Ladění druhé části dipólu za trapem (pro pásmo 40 m) už je bez omezení. Střed dipólu je osazen proudovým balunem 1:1, o kterém se zmíním někdy příště. Střed s balunem je osazen do plastové krabičky. Krabička jse nařezaná z plastových destiček neznámého původu a celé je to slepené dohromady tavným lepidlem. Průběhy z měření trapů a hotové antény jsou v obrazové příloze. Vzhledem k finálnímu umístění středu antény na 5 metrů dlouhý dřevěný klacek, uchycený k plotovému sloupku, nachází se anténa nad drátěným plotem.  Toto umístění ji nějakým způsobem ovlivňuje tak, že vykazuje náznak /snahu  o jistou rezonanci i na pásmu 80 m a je možné ji tam také doladit automatickým tunerem. Účinnost celé soustavy „anténa-plot“ ale nebude na tomto pásmu nijak velká, HI.

(Pokračování textu…)

Dnes se zastavím u mojí nejnovější přenosné antény pro pásmo dvou metrů. Cílem bylo postavit jednoduchou, lehkou, přenosnou a skladnou anténu s alespoň nějakým směrovým účinkem. Volba padla na anténu Moxon. Rozměry jsem si spočítal v generátoru na stránkách http://www.moxonantennaproject.com . Po sestavení a proměření antény bylo nutné rozměry trochu korigovat, jelikož i ve volném prostoru ve výšce cca 3 metry byla anténa trochu „dlouhá“. Konečný výsledek si můžete prohlédnou na přiložených fotografiích.

(Pokračování textu…)

 Tentokrát přišla řada na aktuálně používanou anténu GP7DX od SP7GXP, kterou mám střeše již přes rok. Dlouho jsem zvažoval její pořízení a nakonec jsem rád, že jsem ji koupil. Je opravdu velmi pevná a na materiálu se nikde moc nešetřilo. Po naladění je velmi stabilní, rezonanční kmitočty neujíždí ani za vlhka ani za sněhu a námrazy. Jen po rozbalení jsem byl nucen proletovat živý vodič u anténního konektoru, který Waldek SP7GXP zapomněl přiletovat.

Menší potíž je ovšem s její váhou. Původně jsem měl v plánu ji na stožárek vytáhnout v jedné osobě. Velmi rychle jsem tuto variantu zavrhl. Měl jsem co dělat při manipulaci na zemi, natož při stoji na traverzách. Musel jsem najít jiné, bezpečnější a elegantnější řešení. Na dobrý nápad mě přivedl Pavel OK7PY. Udělat stožár sklápěcí. Nápad dobrý, provedení už tak jednoduché nebylo. Vše jsem musel velmi pečlivě nakreslit, protože pokaždé někde něco překáželo sklápění. Nakonec jsem jedno použitelné řešení nalezl. Jsem ovšem nucen jedno rameno sklápěcí části stožáru nastavovat slabší trubkou, kvůli větší páce. Kdybych vážil dvakrát tolik co vážím, asi bych s tím neměl problém, ale takto jsem musel poměry na páce upravit. Nastavovací rameno jsem byl nucen použít, jelikož dostatečně dlouhé rameno zase překáželo při vztyčené poloze. Pro zvýšení bezpečnosti je rozsah sklápění ještě pojištěn (omezen) řetězem.

(Pokračování textu…)

Z letošního Polního dne na Zdešově přikládám opět několik fotografií a záznamy z měření testované soustavy 4x DK7ZB).

(Pokračování textu…)

Z letošního 2. subregionálu na Zdešově přikládám několik fotografií a jako přídavek záznam měření jedné z používaných antén na Zdešově (2x F9FT).

Pro usnadnění měření a testování jsem si vyrobil cejchovaný proměnný kondenzátor. Jako základ jsem zvolil běžný vzduchový ladicí kondenzátor s převodem pro jemnější nastavování. Dále jsem sestavu doplnil o třípolohový přepínač a pevný keramický kondenzátor. Všechno jsem napasoval do plastové krabičky z GESu a doplnil ovládacím knoflíkem se stupnicí a BNC konektorem.

Ve středové  poloze přepínače je připojena jen polovina proměnného kondenzátoru, v první poloze se připojí i druhá sekce a ve druhé poloze se k první sekci připojí pevný kondenzátor. V uvedeném zapojení jsem dosáhl rozsahu 16 – 964 pF, ve třech překrývajících se podrozsazích. Vzhledem k použitému převodu v kondenzátoru je nastavení hodnot kondenzátoru celkem jednoduché a spolehlivé.

Abych mohl odečítat nebo nastavovat přesné hodnoty kapacit, nechal jsem si od Zdeňka, OK1AG změřit na můstku hodnoty kapacit v jednotlivých polohách a ze změřených hodnot sestavil převodní tabulku. Tuto tabulku jsem umístil na zadní stranu krabičky, jak je vidět z fotografii. Nyní již není problém změřit vhodnou metodou indukčnosti nebo kondenzátory, případně připojit tento kondenzátor přímo do obvodu a po nastavení odečíst výslednou hodnotu kapacity.