OK1CPR – OK6IK

Zkušenosti získané dlouholetým laborováním s MLA anténami jsem zúročil při stavbě dálkově ovládaného tuneru pro ladění magnetických smyčkových antén.

Koncepci jsem pojal jako zakrytovaný tuner pro venkovní umístění s možností výměny smyčky. Tuner obsahuje dva proměnné kondenzátory. Jeden pro frekvenční ladění a druhý pro přizpůsobení kapacitní vazbou. Oba kondenzátory jsou dálkově ovládané a ladicí je navíc vybaven i koncovými kontakty. Plastová krabice s tunerem obsahuje i frekvenční výhybku oddělující VF a PWM. Oba kondenzátory jsou osazeny stejnosměrnými motorky na 12V s integrovanou převodovkou s výslednou rychlostí otáčení 2 otáčky za minutu. Řídicí signál PWM je směrován na správný motor přes přepínací relé, které je ovládáno nezávislým kabelem. Případně je možno signál PWM přesměrovat i ručně pomocí přepínače uvnitř krabice tuneru. (Pokračování textu…)

Bydlení v sídlištní zástavbě je pro radioamatéra velká výzva. Je to neustálý boj s rušením. Kdo se s tím smíří, ušetří si hodně nervů. Zprvu jsem se snažil s rušením bojovat. Po mnoha letech už jsem boj omezil jen na nová a silná a snadněji identifikovatelná rušení. S ostatním jsem se smířil a úsilí přesměroval ke vzdálenému přijímači.
Po několikaměsíčním hledání a srovnávání jsem vybral přijímač KiwiSDR.

(Pokračování textu…)

Můj velmi letitý regulovatelný zdroj, stavěný ještě za dob studií, již začal vykazovat stařecké nemoci a tak jsem se rozhodl vyrobit nový zdroj.

Požadavky byly: napětí od 3V do cca 15V, proud do cca 4 až 5 A, proudová pojistka – resp. nastavitelné proudové omezení, nastavitelné výstupní napětí, měření napětí a proudu.

(Pokračování textu…)

FT-817 je skvělé malé rádio. Chybí mu však plno funkcí. Jednou z nich je i absence MOX, resp. funkce pro zaklíčování trvalou nosnou pro ladění antény např. pomocí tuneru. Nový tuner od LDG Z817 toto již řeší pomocí komunikace s trx. Já vlastním starší Z100, který toto nepodporuje, ale má výstupní signál pro zařízení FT897/857. Rozhodl jsem se vyrobit zařízení s mikroprocesorem, které vše potřebné obstará. Základem je Arduino mini pro. Při stisknutí tlačítka pro ladění na tuneru tuner odešle povel (přizemnění výstupu) a mikroprocesor provede změnu módu na FT817 a zaklíčuje trx. Poté co tuner dokončí svou práci, mikroprocesor vrátí nastavení trx do původního stavu. Přepnutí do TX módu je taktéž možné pomocí tlačítka na zařízení. Dále jsou na zařízení tři LED diody, které zobrazují SWR v průběhu ladění. Původně jsem zobrazoval na druhé řadě LED i hodnotu ALC v běžném režimu vysílání. Ukázalo se ale, že FT817 má nějaký interní problém s komunikací, pokud je v módu USB/LSB/DIG. Jako poslední věc zmíním ještě funkci, která je užitečná při používání externího zesilovače o výkonu 25 W. Ovládání toho zesilovače provádím pomocí signálu TXGND, který prochází přes popisované zařízení a v režimu ladění je tento signál blokován. Takže ladění probíhá se sníženým výkonem (výkonem TRXu).

Pokud by měl někdo zájem o zdrojový kód pro Arduino, stačí mi napsat. (Pokračování textu…)

Letitý, vzdáleně ovládaný, anténní přepínač již pomalu dosluhuje a tak nastal čas na jeho výměnu. Opět jsem se rozhodl jako základ použít relé RELPOL a to kvůli ceně a již vyzkoušeným parametrům. Pro KV se osvědčila. Tentokrát jsem si dovolil pohrávat s myšlenkou je použít i pro VKV. Řekl jsem si, že nemám co ztratit, maximálně budu přepínač používat opět jen pro KV. Přepínač jsem proto rozdělil na dvě sekce (dva svody), jedna pro KV, druhá pro VKV. KV sekce je připravena pro tři antény, VKV sekce pouze pro dvě antény. Vzhledem ke stejné konstrukci sekcí je možno je zaměnit. Ze sklepa jsem vydoloval hliníkovou krabici a jal jsem se navrhovat plošný spoj. Původní přepínač byl bez desky plošných spojů, ale tentokrát jsem to chtěl udělat jinak. Na plošném spoji jsou osazena relé se zpětnými diodami a dvě bleskojistky 230 V / 20kA. Pro každý svod jedna. Neaktivní antény jsou přepínacím kontaktem relé propojeny na zem. Ovládání je realizováno eth. kabelem. (Pokračování textu…)

Pro vysílání z klubového závodního stanoviště využíváme osobních zařízení různých výrobců (Kenwood, Icom, Yaesu). Z toho pramení i jisté problémy. Většinou se používají originální mikrofony nebo v lepším případě stolní. Tyto mikrofony nelze libovolně kombinovat, proto jsme ze starších zásob zhotovili stolní mikrofon a k němu univerzální propojovací krabičku. Toto propojovací rozhraní nám umožňuje připojit zhotovený stolní mikrofon k libovolnému TRXu uvedených výrobců (běžné novější typy). Dále je možné připojit do tohoto rozhraní „šlapku“ a taktéž vstup a výstup ze zvukové karty počítače pro využívání hlasové výzvy. Při oživování jsme zjistili, že námi použitá dynamická mikrofonní vložka není vhodná a rozhodli jsme se ji vyměnit ze elektretovou. To si vyžádalo úpravu zapojení, kde přibyl R9, R10 a C3. Ve schématu zapojení jsou již zakresleny, na motivu plošného spoje stále chybí.

Po nějaké době provozu se objevila závada. Signál z mikrofonu se dostával do stanice i v době, kdy běžela hlasová výzva z PC. Příčinou byl proražený FET (M1). Po výměně tranzistoru a osazení ochranných diod se již závada neopakovala a zařízení je v provozu více než rok při současném používání koncového zesilovače. Přidané součástky jsou ve schématu označeny hvězdičkou před jménem. (Pokračování textu…)

Během úklidu pracovny došlo i k demontování napájecího zdroje Alinco, který má své stálé místo na stěně pod stolem. Už notnou dobu mi vadí hluk, deroucí se z ventilátoru. Ze začátku, po koupi, bylo chlazení bez problémů, ale po několika letech se začal hluk zvyšovat až na neúnosnou mez. Zprvu jsem myslel, že na vině je samotný ventilátor. Po rozebrání a vyčištění zdroje se ale ukázalo, že problém bude jinde. Přesnou příčinu problému se mi ale nepodařilo objevit. Snad jen změna parametrů vlastního termistoru, který detekuje teplotu uvnitř zdroje. (Pokračování textu…)

Po mnoha letech dozrála myšlenka na pořízení nějakého modulu hlasové výzvy (voice keyer). Přeci jen neustálé volání výzvy, při QRP a portable provozu, dokáže zážitek z celého podniku i trochu pokazit. Jako první krok jsem pořídil velmi levný modul na ebay, který by mohl tvořit základ celého zařízení. Prvotní pokusy slibovaly ucházející výsledek. Pak ale přišel klasický nedostatek času a zároveň jsem objevil již vymyšlený, hotový produkt na stránkách http://www.dh8bqa.de/bx-184/. Dlouho jsem neváhal a přes box73.com objednal modul i s neoriginálním Yaesu mikrofonem pro vestavbu. Zařízení fungovalo na první pokus. Bylo třeba jen nastavit výstupní úroveň pomocí trimru a indikátoru ALC v TRX. (Pokračování textu…)

Pro potřeby vysílání z druhého QTH, kde používám FT-817, jsem se rozhodl postavit si QRP PA podle OK1GTH. PA není třeba nějak blíže popisovat, jelikož návod od OK1GTH je na jeho stránkách http://ok1gth.nagano.cz/.

Zmíním se jenom o jedné malé úpravě, která z velké části vyřešila problém s frekvenční závislostí bargrafu. Rezistor R9 jsem neosadil, kondenzátor C25 a C26 mají hodnotu 2,2pF a paralelně k diodě D5 jsem osadil kapacitní trimr cca. 2-20 pF. Při nastavování je poté potřeba najít vhodnou kombinaci nastavení  děliče Po2 a kapacitního děliče na vstupu (C25 a kap. trimr).

(Pokračování textu…)

Každý z majitelů FT-817 se zajisté potýká s nepřehlédnutelným šumem přijímače. U vybavenějších zařízení, jako FT-857, FT-897 apod., které mají i tak přijímač o poznání klidnější, si lze ještě pomoci zapnutím DSP. Bohužel u malé FT-817 nic takového není a tak šumí a šumí … a šumí … dokud se majitel nerozhodne s tím něco udělat. V mém případě jsem zvolil DSP modul NEDSP1061-KBD od anglické firmy BHI.

Jedná se o malý modul pro zabudování do vnitřku TRXu. Samotné připojení vyžaduje pouze minimální zásah do zapojení TRXu a vše je dostatečně popsané v dodávaném manuálu. Menší problém nastane v případě, že je v zařízení  osazen doplňkový mf filtr. V tomto případě nelze využít doporučovaný prostor pro zabudování DSP modulu, jelikož tento je již obsazen mf filtrem. Manuál nabízí i náhradní řešení, které je v podstatě asi jediné možné. Vměstnat DSP modul do tohoto místa je ale poměrně náročné a tak jsem si s tím pohrával více než půl hodiny. Připojovací kabely měly stále svoji „představu“ o tom, jak se do daného místa složit. Tato jejich „představa“ se ale neslučovala s mojí představou 🙂 . Nakonec jsem byl úspěšný. Všechny kryty na místě a nic nezbylo 🙂 .

(Pokračování textu…)

Propojení telefonu s TRX pomocí audio kabelu bylo již mnohde publikováno. Představuje jednoduchý způsob, jak používat např. digitální módy pomocí telefonu. Bohužel každý výrobce má trochu odlišnou specifikaci a tolerance audio konektoru a tak ne vždy se podaří takovýto kabel rozchodit. Také omezení vyplývající z připojeného kabelu by bylo příjemné eliminovat.

Tak jsem objednal z Ebay jednoduchou bluetooth HF sadu. Rozebral jsem ji – odpojil akumulátor, mikrofon a sluchátko. Základní destičku s elektronikou jsem zabudoval do malé plastové krabičky, připojil akumulátor ze staršího telefonu, osadil dva trimry pro nastavování úrovní, vytáhl tlačítko pro zapínaní/vypínaní a párování zařízení na mikrospínač na vrchu krabičky. Původní nabíjecí konektor jsem zpřístupnil navrtáním dírky do krabičky z boku. Výstup z TRX jsem propojil přes sluchátkový výstup pomocí Jacku 3,5 mm a vstup TRX přes mikrofonní konektor. Zapojení se rozběhlo napoprvé. (Pokračování textu…)

Čas od času se zabývám magnetickými smyčkovými anténami a abych si to celé usnadnil, vyrobil jsem si přenosný MLA tuner. Výhodou je kompaktní a celkem malé provedení. Snadno se přenáší a je k němu možné připojit různé smyčky – malé, velké, tenké, silné, z drátu, trubky, koaxu atd. Přeprava antény se pak odehrává v demontovaném stavu – smyčka odpojena od tuneru. Pro srovnávání smyček různých tvarů a materiálů je jen otázkou okamžiku a smyčka se snadno vymění. Pro portablové vysílání je pak snadné zvolit tu správnou a skladnou smyčku.

(Pokračování textu…)

Počasí přálo, bylo pěkně slunečno, tak jsem si to užil. Sice jen pár spojení, ale plno nových poznatků okolo antén a jejich chování v různých výškách. Teorie je jedna věc, ale praktické ověření je nenahraditelné. Na fotkách můžete vidět i můj nový zlepšovák – držák na volant pro papírový deník nebo tablet. Dnes zapracoval šotek a tak na kopci jsem zjistil, že nemám napájecí kabel k FT817, takže jsem byl odkázán pouze na interní baterie.