Pro potřeby vysílání z druhého QTH, kde používám FT-817, jsem se rozhodl postavit si QRP PA podle OK1GTH. PA není třeba nějak blíže popisovat, jelikož návod od OK1GTH je na jeho stránkách http://ok1gth.nagano.cz/.

Zmíním se jenom o jedné malé úpravě, která z velké části vyřešila problém s frekvenční závislostí bargrafu. Rezistor R9 jsem neosadil, kondenzátor C25 a C26 mají hodnotu 2,2pF a paralelně k diodě D5 jsem osadil kapacitní trimr cca. 2-20 pF. Při nastavování je poté potřeba najít vhodnou kombinaci nastavení  děliče Po2 a kapacitního děliče na vstupu (C25 a kap. trimr).

(Pokračování textu…)

Každý z majitelů FT-817 se zajisté potýká s nepřehlédnutelným šumem přijímače. U vybavenějších zařízení, jako FT-857, FT-897 apod., které mají i tak přijímač o poznání klidnější, si lze ještě pomoci zapnutím DSP. Bohužel u malé FT-817 nic takového není a tak šumí a šumí … a šumí … dokud se majitel nerozhodne s tím něco udělat. V mém případě jsem zvolil DSP modul NEDSP1061-KBD od anglické firmy BHI.

Jedná se o malý modul pro zabudování do vnitřku TRXu. Samotné připojení vyžaduje pouze minimální zásah do zapojení TRXu a vše je dostatečně popsané v dodávaném manuálu. Menší problém nastane v případě, že je v zařízení  osazen doplňkový mf filtr. V tomto případě nelze využít doporučovaný prostor pro zabudování DSP modulu, jelikož tento je již obsazen mf filtrem. Manuál nabízí i náhradní řešení, které je v podstatě asi jediné možné. Vměstnat DSP modul do tohoto místa je ale poměrně náročné a tak jsem si s tím pohrával více než půl hodiny. Připojovací kabely měly stále svoji „představu“ o tom, jak se do daného místa složit. Tato jejich „představa“ se ale neslučovala s mojí představou 🙂 . Nakonec jsem byl úspěšný. Všechny kryty na místě a nic nezbylo 🙂 .

(Pokračování textu…)

Propojení telefonu s TRX pomocí audio kabelu bylo již mnohde publikováno. Představuje jednoduchý způsob, jak používat např. digitální módy pomocí telefonu. Bohužel každý výrobce má trochu odlišnou specifikaci a tolerance audio konektoru a tak ne vždy se podaří takovýto kabel rozchodit. Také omezení vyplývající z připojeného kabelu by bylo příjemné eliminovat.

Tak jsem objednal z Ebay jednoduchou bluetooth HF sadu. Rozebral jsem ji – odpojil akumulátor, mikrofon a sluchátko. Základní destičku s elektronikou jsem zabudoval do malé plastové krabičky, připojil akumulátor ze staršího telefonu, osadil dva trimry pro nastavování úrovní, vytáhl tlačítko pro zapínaní/vypínaní a párování zařízení na mikrospínač na vrchu krabičky. Původní nabíjecí konektor jsem zpřístupnil navrtáním dírky do krabičky z boku. Výstup z TRX jsem propojil přes sluchátkový výstup pomocí Jacku 3,5 mm a vstup TRX přes mikrofonní konektor. Zapojení se rozběhlo napoprvé. (Pokračování textu…)

Počasí přálo, bylo pěkně slunečno, tak jsem si to užil. Sice jen pár spojení, ale plno nových poznatků okolo antén a jejich chování v různých výškách. Teorie je jedna věc, ale praktické ověření je nenahraditelné. Na fotkách můžete vidět i můj nový zlepšovák – držák na volant pro papírový deník nebo tablet. Dnes zapracoval šotek a tak na kopci jsem zjistil, že nemám napájecí kabel k FT817, takže jsem byl odkázán pouze na interní baterie.

Po letním VKV QRP závodu jsem usoudil, že bude potřeba moji FT-817 osadit mikrofonním kompresorem. Zvolil jsem zapojení publikované Ondrou OK1CDJ. Trochu byl problém s dostupností obvodu SSM2165-1. Nakonec se mi podařilo jeden sehnat na ebay. Jelikož tento obvod byl v jiném pouzdře než použil OK1CDJ, byl jsem nucen navrhnout novou desku plošného spoje. Vlastní zabudování do mikrofonu jsem provedl poněkud odlišně, než je běžně publikováno a to tak, že jsem zachoval originální horní propust a tudíž i charakteristiku pro „evropské hlasy“. (Pokračování textu…)

Podobných přístrojů a zapojení existuje spousta. Já však měl určitou představu a než přizpůsobovat vymyšlené, šel jsem raději cestou svou a vytvořil zařízení nové.

Tady odbočím a trochu rozvedu, co mě k tomu vedlo. Již nějakou dobu se snažím proniknout do kouzla telegrafie a osvojit si onu dovednost. Jde to velmi pomalu, času se nedostává a na výsledcích je to znát. Ale znatelný pokrok tu je. O to víc je pro mě důležité, abych měl k dispozici takové prostředky, které mi umožní využít veškerý mě dostupný čas pro výuku. A to nejčastěji čas po ulehnutí do postele, kdy obvykle již po mně nikdo nic nechce. Z toho vyplývají i požadavky na celé zařízení. Nácvik příjmu v dnešní době krásně zastane mobilní telefon s Androidem a patřičnou aplikací a sluchátka na uši. S nácvikem vysílání je to už trochu složitější. Brát s sebou do postele TRX jako generátor není vhodné, snadno by mohl přijít k úhoně. Proto musí být generátor malý, se vstupem pro klíč, s výstupem na sluchátka, s regulací hlasitosti a napájený bateriemi. (Pokračování textu…)

 Při občasném putování po kopcích se zajisté hodí nějaký praktický anténní tuner. V přírodě většinou není problém anténu nějak pověsit či zahodit. Těmito nevypočitatelnými způsoby instalování antény se ale málokdy podaří dosáhnout vyhovujících parametrů antény – hlavně přizpůsobení. Ze začátku jsem si vypomáhal tunerem Z-100 od LDG. Ten funguje výborně. Potřebuje ovšem napájení. Tak jsem zvolil jiné řešení a to tuner od OK1CDJ, který jsem modifikoval zpět na původní zapojení od KD1JV, které umožňuje zvolit nízkou nebo vysokou přizpůsobovanou impedanci. Také jsem doplnil ještě jeden BNC konektor pro přizpůsobování antén zakončených tímto konektorem. Úpravy jsou patrné z přiložených fotografií.

(Pokračování textu…)

V tomto příspěvku jsem se rozhodl vám na dvou obrázcích ukázat pastičku od Slávka OK1TN, kterou mi přinesl loňský Ježíšek. Pastička má masivní základnu, díky které drží na stole jako přibitá. Já osobně bych uvítal trochu tužší ramena pádýlek. Asi za to moc beru.

 

 

 

 

 

 

(Pokračování textu…)

Když se mi dostal do ruky malý ručkový měřáček s rozsahem 200uA bylo hned rozhodnuto. Něco z něj určitě bude. Volba padla na externí měřák k mojí FT-857. Originální ukazatel na displeji není moc podrobný a na nějaké odečítání hodnot je absolutně nevhodný. Vzal jsem odporový trimr 100kOhm a zapojil ho do série s měřidlem, doplnil 3,5 JACK konektorem. Stupnici pro měřáček jsem stáhnul z internetu a vytiskl, na několik pokusů, v měřítku odpovídajícímu rozměrům použitého měřáčku. Po připojení k FT-857 jsem jej zkalibroval na maximální výchylku. Krabičku na měřáček jsem vyřezal ze zbytku reklamní tabule a slepil tavným lepidlem. Před uzavřením do krabičky jsem měřáček ještě rozebral a doplnil do něj LED osvětlení bílými diodami s předřadným odporem. Napájení osvětlení jsem vyvedl pomocí dvojlinky. Po smontování vznikl velmi kompaktní a malý měřáček se snadným odečítáním hodnot. Intenzita osvětlení je tak akorát. Ve tmě dostačující a přitom neoslňující.

 

 

Koncem loňského roku u mě vyvstala potřeba nějakého elektronického CW klíče, který by umožňoval jednoduchým způsobem nastavit rychlost a měl by i nějakou tu paměť pro vysílání. Při brouzdání internetem mě zaujal PicoKeyer od N0XAS. Zaujal mě svým minimalistickým provedením a svými možnostmi nastavení.

Objednal jsem jen samotný naprogramovaný mikroprocesor. Vše ostatní jsem si dodělal a upravil sám, dle svých potřeb a možností. Na plošném spoji není co vymyslel ani pokazit. Klíčování TRX jsem zjednodušil pouze na jeden tranzistor v zapojení s OC a přidal vypínač pro přednastavenou rychlost dle nápadu OK1HDU. Vhodnou krabičku jsem sehnal v GESu. Vše fungovalo na první pokus. Po nějaké době zkoušení musím konstatovat, že se mi provedení velmi zalíbilo. (Pokračování textu…)

Po delší době jsem se opět vrátil k NUE-PSK modemu a rozhodl jsem se udělat úpravu pro CW direct mód a zprovoznění hodin reálného času. Co se CW direct módu týče, tak zde jsem se držel originálního návodu výrobce a tudíž není celkem co popisovat. Ohledně úpravy na zprovoznění hodin reálného času, tak tady to bylo trošku komplikovanější. Integrovaný obvod digitálního přepínače, který je pro tuto úpravu potřeba, jsem na domácím trhu nenašel a zahraniční prodejci měli zase nehorázně vysoké poštovné. Nakonec jsem na tento obvod narazil na ebay. Bohužel na ebay dostupná verze obvodu FST3126 byla v jiném pouzdře než bylo zapotřebí. Nezbývalo než si nějak vypomoci. Zvolil jsem řešení výroby malého plošného spoje, na který jsem obvod přiletoval a malý plošný spoj následně vletoval na původně navržené místo v modemu. Nic ale nebylo tak jednoduché jak jsem napsal. Problém byl v roztečích vývodů pouzdra TSSOP14, které jsou opravdu malé a vzhledem k použité technologii výroby plošného spoje, pomocí přenosu toneru z laserové tiskárny, dalo tušit obtíže. Zvolená metoda výroby plošného spoje má tak o třídu horší technologické hranice než bylo potřeba, proto před vyleptáním přišla ke slovu lupa a ostrá jehla, kdy se výsledný obraz doladil do přijatelné formy. Po vyleptání jsem ještě jehlou dočistil viditelné nitkové zkraty.

(Pokračování textu…)

O Yaesu FT-857  již bylo napsáno mnoho článků, recenzí či jiných informací. Já se zaměřím trochu jiným směrem. Největším nedostatkem mojí hamovny je velmi málo místa a tudíž umístění veškerého vybavení se maximálně podřizuje tomuto hendikepu. Logicky muselo dojít i na oddělenou montáž předního panelu mojí FT-857. Po nahlédnutí do ceníků prodejců u nás i v zahraničí jsem zjistil, že kit pro oddělenou montáž předního panelu vyjde na cca 1500 Kč. To je cena velmi nepříznivá, uvědomíme-li si, že se jedná o kus plechu a kabelu. Proto jsem přemýšlel, jak jinak by bylo možné tento panel připevnit. Při procházení různých internetových stránek a hledání různých možností mě osvítil nápad :-), co kdybych použil magnetů? Neměl jsem ovšem žádné vhodné v šuplíku a tak strýček Google poradil a nalezl jsem tohoto prodejce, který má snad všechny různé typy magnetů. Výběrem vhodných typů jsem strávil snad hodinu.

 

(Pokračování textu…)

V tomto příspěvku stručně popíšu anténní analyzátor Autek VA1. Jedná se o vektorový analyzátor do 32 MHz (reálně do 34 MHz) s rozlišením znaménka reaktance. Vyznačuje se výborně čitelným LCD displejem a malou hmotností. Napájen je 9V baterií. Všechny možné způsoby měření jsou popsány v Autek_Research_VA1_Manual. Výhodou je relativně nízká pořizovací cena, nevýhodou poměrně vysoké poštovné.

Měří SWR, Rs,Xs, Z, L, C, Ø, Rp, Xp, Rs + Xs s automatickým přepočtem na začátek kabelu (u paty antény).

Reálnou impedaci měří v rozsahu 0-1000 Ω, SWR do 1:15, kapacitu 0-9999 pF a indukčnost 0,04 – 300 uH.

Měřit SWR může i pro jiné impedance než 50 Ω (25 – 450).

Zatím nezklamal, jediné co mi na něm chybí je nějaký výstup do grafu, ale na druhou stranu: v jednoduchosti je síla a zatím stačila vždy tužka a papír.

Odkaz na stránky výrobce: http://www.autekresearch.com/va1.htm