OK1CPR – OK6IK

Podobných přístrojů a zapojení existuje spousta. Já však měl určitou představu a než přizpůsobovat vymyšlené, šel jsem raději cestou svou a vytvořil zařízení nové.

Tady odbočím a trochu rozvedu, co mě k tomu vedlo. Již nějakou dobu se snažím proniknout do kouzla telegrafie a osvojit si onu dovednost. Jde to velmi pomalu, času se nedostává a na výsledcích je to znát. Ale znatelný pokrok tu je. O to víc je pro mě důležité, abych měl k dispozici takové prostředky, které mi umožní využít veškerý mě dostupný čas pro výuku. A to nejčastěji čas po ulehnutí do postele, kdy obvykle již po mně nikdo nic nechce. Z toho vyplývají i požadavky na celé zařízení. Nácvik příjmu v dnešní době krásně zastane mobilní telefon s Androidem a patřičnou aplikací a sluchátka na uši. S nácvikem vysílání je to už trochu složitější. Brát s sebou do postele TRX jako generátor není vhodné, snadno by mohl přijít k úhoně. Proto musí být generátor malý, se vstupem pro klíč, s výstupem na sluchátka, s regulací hlasitosti a napájený bateriemi. Pokračování … »

V dnešním příspěvku se zmíním o anténě magloop (magnetická smyčka neboli MLA), kterou jsem pojal trochu odlišně od předchozí verze a také od nejčastěji publikovaných řešení. Cílem bylo vyrobit anténu přenosnou (aby se vešla do kufru auta), lehkou, vícepásmovou a jednoduše laditelnou. Výsledkem je anténa, která může být jedno pásmová nebo vícepásmová. To záleží na potřebách konkrétní instalace. Je-li potřeba stabilita a odolnost proti povětrnostním vlivů, je možno anténu vyrobit pouze jednopásmovou a zamezit vnikání vody do kondenzátoru. Pro ostatní použití doporučuji ponechat kondenzátor přístupný, případně ho dočasně krýt před vodou např. obalením igelitem apod. Popisovaná vícepásmová anténa je předladitelná pro konkrétní pásmo pomocí posouvání koaxiálního kabelu uvnitř PEX-AL trubky a na takto přednastaveném pásmu poté jemně přeladitelná změnou indukčnosti hlavní smyčky a to pomocí změny mezery mezi závity v dolní polovině hlavní smyčky.

Teď již k samotné konstrukci antény. Základem je PEX-AL trubka o vnějším průměru 16 mm, v délce 4 metrů. Dále potřebujeme koaxiální kabel RG-213 nebo podobný o průměru kolem 10 mm, v délce 3 až 3,5 metru.Pro konstrukční zpevnění je potřeba cca 16 ks elektrikářských plastových příchytek na trubky o průměru 16 mm. A nakonec něco málo matiček, delší šroub (cca 80 mm), dva úhelníky a dva samořezné šroubky. Pokračování … »

Několik fotografií ze 2. subregionálu na Zdešově aneb testování nového anténního systému 4x DK7ZB.

Loni u mě vyvstala potřeba druhé antény typu Bigwheel pro umístění na druhém QTH. Zúročil jsem zkušenosti ze stavby první antény před několika lety (Bigwheel) a vznikla vzhledově trošku odlišná anténa. Hlavní rozdíl je v použití hliníkových trubek místo plného materiálu. Anténa je díky tomu lehčí a i výrobně byla vcelku jednodušší. Základní věcí, kterou jsem začal, bylo rozkreslení nového tvaru smyček. Následně jsem řešil způsob ohnutí trubek. Připadaly v úvahu dvě varianty. První, ohnout trubky ostrým ohybem ve svěráku (vyzkoušeno na anténě Moxon). Jako druhá varianta byla možnost zapůjčení ohýbačky trubek od Jardy, OK1HBQ. Nakonec zvítězila druhá varianta, jak je vidno z fotek. Konstrukce středu je shodná s první verzí antény. Liší se pouze použitím BNC konektoru. Výsledné provedení je velmi lehké a vlastní zhotovení (díky absenci ohýbání podle šablony) i rychlejší než u předchozí verze. Pro zhotovení smyček jsem použil hliníkové trubky o průměru 8 mm, prodávané v železářství pro zavěšení záclon a závěsů. Délka trubek je 200 cm. Zkrácením přizpůsobovacího pásku jsem anténu přivedl do rezonance. Jak je patrno z posledního obrázku, bylo by vhodné délku smyček poněkud zkrátit, aby se rezonanční kmitočet posunul trochu výše. Takže stejná situace jako v případě první varianty antény. Tady jsem na tom o trochu lépe, jelikož výchozí délka smyček je již o 3 cm kratší. Pokračování … »

U svého počítače v hamovně používám již letité reproduktory z automobilu – tuším z nějakého Favorita či podobně. A jak doba pokročila, výrobci počítačů začali šetřit už i na výkonových zesilovačích u zvukových karet. Takže jsem se potýkal s problémem nedostatečného výstupního výkonu integrované zvukové karty v počítači. Hledal jsem co nejjednoduší řešení a také jsem jedno nalezl, jak jinak než na Ebay. Oním „zázrakem“ je integrovaný obvod PAM8403, osazený na DPS a dostupný např. tady www.ebay.com.

Zesilovač pracuje ve třídě D a je navržen pro napájení 5V. Výstupní výkon 2x 3W. Abych nemusel řešit další zdroj napájení, zvolil napájení přímo z USB portu a proto jsem byl naopak nucen řešit některé problémy s tím související. V první řadě není možné využívat naplno výstupní výkon, který je modul schopen poskytnout z důvodu omezeného výstupního proudu USB portu – ukázalo se jako nepodstatné, viz. dále. Dalším problémem bylo pronikání impulzního rušení z USB portu do výstupního audio signálu. Toto rušení jsem potlačil jednak přidáním elytu na výrobcem připravené místo na DPS a hlavně připojením sériových odporů 50 Ohmů / 2W ke každému reproduktoru. Docílil jsem tím jednak razantního potlačení slyšitelného rušení a jednak snížení zesílení celého zapojení, kdy bez této úpravy nebylo možné, pro velké zesílení, dostatečně jemně regulovat hlasitost reproduktorů pomocí ovladače hlasitosti ve Windows. Regulace byla moc ostrá. Touto úpravou jsem upravil průběh zesílení, omezil rušení a omezil taktéž odběr proudu z USB portu.

Při zapojování reproduktorů pozor na to, že země reproduktorů se nesmí spojit!

V tomto příspěvku bude něco o poloviční anténě W3DZZ, neboli trapovaném dipólu. Princip je všeobecně známý. Pro konstrukci trapů jsem použil novodurovou trubku o průměru 4 cm. Kondenzátor v trapu je zhotoven z koaxiálního kabelu a cívka je ze stejného izolovaného Cu drátu jako je vlastní zářič. Počet závitů na trapu je 10. Tato konstrukce se mi osvědčila již dříve při výrobě plnorozměrové W3DZZ a předchozí verze poloviční antény. Trapy jsou navrženy na frekvenci 14,1 MHz a reálně doladěny na cca 14,08 až 14,1 MHz, podle toho jak se zadařilo. Po vyrobení trapů jsem je ladil stříháním koaxiálního kabelu (kondenzátoru) za současného měření miniVNA analyzátorem. V terénu pak už zbývalo „jen“ nastřihat správné délky ramen dipólu před a za trapem. Pro první část dipólu (20 m pásmo) je nutné střihnout délku, tak aby odpovídala rezonanční frekvenci trapu. Ladění druhé části dipólu za trapem (pro pásmo 40 m) už je bez omezení. Střed dipólu je osazen proudovým balunem 1:1, o kterém se zmíním někdy příště. Střed s balunem je osazen do plastové krabičky. Krabička jse nařezaná z plastových destiček neznámého původu a celé je to slepené dohromady tavným lepidlem. Průběhy z měření trapů a hotové antény jsou v obrazové příloze. Vzhledem k finálnímu umístění středu antény na 5 metrů dlouhý dřevěný klacek, uchycený k plotovému sloupku, nachází se anténa nad drátěným plotem.  Toto umístění ji nějakým způsobem ovlivňuje tak, že vykazuje náznak /snahu  o jistou rezonanci i na pásmu 80 m a je možné ji tam také doladit automatickým tunerem. Účinnost celé soustavy „anténa-plot“ ale nebude na tomto pásmu nijak velká, HI.

Pokračování … »

Dnes jenom pár záběrů na řešení svodů a odpojování antén ve stoupačkách. Pro snadné odpojování jsem zvolil přechod na konektory BNC, které jsou spolehlivé a rychle rozpojitelné.

Pokračování … »

Dnes se zastavím u mojí nejnovější přenosné antény pro pásmo dvou metrů. Cílem bylo postavit jednoduchou, lehkou, přenosnou a skladnou anténu s alespoň nějakým směrovým účinkem. Volba padla na anténu Moxon. Rozměry jsem si spočítal v generátoru na stránkách http://www.moxonantennaproject.com . Po sestavení a proměření antény bylo nutné rozměry trochu korigovat, jelikož i ve volném prostoru ve výšce cca 3 metry byla anténa trochu „dlouhá“. Konečný výsledek si můžete prohlédnou na přiložených fotografiích.

Pokračování … »

Na ebay.com lze pořídit velmi levně step down DC/DC měnič, který je možné velmi jemně nastavit na požadované výstupní napětí. Pořizovací cena se pohybuje kolem 1 $, včetně poštovného.

Zatím jsem pořídil kolem deseti kusů a všechny fungovaly bez problémů. Při větším zatížení než cca 1-1,5 A je nutné použít přídavný chladič. Osvědčilo se mi přilepit malý hliníkový chladič na opačnou stranu plošného spoje než jsou součástky.

Uváděné parametry:

Input voltage: 4V-35V
Output voltage: 1.23V-30V
Input current: 3A(maximum)
Conversion efficiency: 92%(highest)
Switching frequency: 150KHz
Output ripple: 30mA9maxmum)
Load regulation: ±0.5%
Voltage regulation: ±2.5%
Work temperature: -40℃- +85℃.

 

 

 Při občasném putování po kopcích se zajisté hodí nějaký praktický anténní tuner. V přírodě většinou není problém anténu nějak pověsit či zahodit. Těmito nevypočitatelnými způsoby instalování antény se ale málokdy podaří dosáhnout vyhovujících parametrů antény – hlavně přizpůsobení. Ze začátku jsem si vypomáhal tunerem Z-100 od LDG. Ten funguje výborně. Potřebuje ovšem napájení. Tak jsem zvolil jiné řešení a to tuner od OK1CDJ, který jsem modifikoval zpět na původní zapojení od KD1JV, které umožňuje zvolit nízkou nebo vysokou přizpůsobovanou impedanci. Také jsem doplnil ještě jeden BNC konektor pro přizpůsobování antén zakončených tímto konektorem. Úpravy jsou patrné z přiložených fotografií.

Pokračování … »

Dnes vás seznámím s utilitkou pro stahování eQSL lístků. Pomocí této utilitky je možné stáhnout elektronické QSL lístky ze serveru eqsl.cc. Nejedná se o stažení soupisu doručených lístků, ale o stažení vlastních obrázkových QSL lítků. Tuto utilitku jsem objevil v průběhu roku 2012. Bohužel došlo na serveru eqsl.cc ke změně struktury html stránek a utilitka již nebyla funkční. Rozhodl jsem se proto podívat do zdrojového kódu a po pár dnech jsem již měl funkční opravenou verzi, kterou jsem zaslal  zpět Stephenovi a ten opravenou verzi zveřejnil na jeho webu. Utilitka funguje vcelku dobře a nedovedu si představit, jak bych bez ní stahoval všechny eQSL lístky jeden za druhým ručně.

Pokračování … »

 Tentokrát přišla řada na aktuálně používanou anténu GP7DX od SP7GXP, kterou mám střeše již přes rok. Dlouho jsem zvažoval její pořízení a nakonec jsem rád, že jsem ji koupil. Je opravdu velmi pevná a na materiálu se nikde moc nešetřilo. Po naladění je velmi stabilní, rezonanční kmitočty neujíždí ani za vlhka ani za sněhu a námrazy. Jen po rozbalení jsem byl nucen proletovat živý vodič u anténního konektoru, který Waldek SP7GXP zapomněl přiletovat.

Menší potíž je ovšem s její váhou. Původně jsem měl v plánu ji na stožárek vytáhnout v jedné osobě. Velmi rychle jsem tuto variantu zavrhl. Měl jsem co dělat při manipulaci na zemi, natož při stoji na traverzách. Musel jsem najít jiné, bezpečnější a elegantnější řešení. Na dobrý nápad mě přivedl Pavel OK7PY. Udělat stožár sklápěcí. Nápad dobrý, provedení už tak jednoduché nebylo. Vše jsem musel velmi pečlivě nakreslit, protože pokaždé někde něco překáželo sklápění. Nakonec jsem jedno použitelné řešení nalezl. Jsem ovšem nucen jedno rameno sklápěcí části stožáru nastavovat slabší trubkou, kvůli větší páce. Kdybych vážil dvakrát tolik co vážím, asi bych s tím neměl problém, ale takto jsem musel poměry na páce upravit. Nastavovací rameno jsem byl nucen použít, jelikož dostatečně dlouhé rameno zase překáželo při vztyčené poloze. Pro zvýšení bezpečnosti je rozsah sklápění ještě pojištěn (omezen) řetězem.

Pokračování … »

Několik obrázkových postřehů ze sobotního letu Dropionu (http://stratocaching.idnes.cz).

Ukázka komunikačního rámce:

$$$$OK1OMX,1008,09:49:51,49.939129,14.239902<09742,050,1.37,-4.0,08*17DF

Pokračování … »