Pro tentokrát jen krátký pohled na realizaci napájecí výhybky. Použité indukčnosti jsou z rozebraných napájecích počítačových zdrojů (vlastní rezonance lehce nad 2 MHz) a použité kondenzátory jsou keramické 2x 10nF/2kV. Výhybka je realizována jako dvojitá, tzn. kondenzátory oddělují žílu koaxu i stínění. Pro vyšší pásma (21 a 28 MHz) jsem byl nucen provést kompenzaci vloženou sériovou indukčností (na fotkách chybí).

 

Loni uzrál čas, přepracovat anténu na 80 m. Umístění dipólu nebo G5RV nízko na střechou paneláku si vybíralo svou daň, kdy většina energie byla spíše pohlcena, než vyzářena. Proto jsem upravil torzo dlouhého drátu, který tu zanechal kolega radioamatér.

Vyzkratoval jsem nevhodně umístěné izolátory a přiblížil se celkovou délkou ku 41 metrům. Potíž byla v tom, že k druhému konci drátu se nemohu dostat (je na vedlejším paneláku) a tak to bylo realizováno z jedné strany. Délku drátu jsem odhadoval podle mapy a následně po předělání úvazu kontroloval analyzátorem (ano jde to, když se ví jak na to). Anténu jsem chtěl přizpůsobit ihned na konci dlouhého drátu a bezprostředně přejít na koaxiální svod a do anténního přepínače. Pro přizpůsobení jsem proto zvolil paralelní rezonanční obvod s odbočkou na cívce. Již dříve jsem s tímto zapojením laboroval a chovalo se to mravně. Cívka byla zvolena dle možností instalační krabice cca 40 závitů na průměru 30 mm. K tomu paralelně proměnný kondenzátor v rozsahu cca 20 – 120 pF. Drát na jeden konec cívky. Na druhý konec cívky připojené traverzy závětří a hromosvod. Odbočku z cívky jsem pro snazší ladění vyřešil „krokodýlkem“ nacvaknutým na patřičný závit cívky. (Pokračování textu…)

Dnešní příspěvek bude o slíbené ovládací skříňce pro MLA. Než se pustím do vysvětlování podrobností, tak zmíním pár informací. Tato ovládací skříňka byla zamýšlena pro ovládání dříve popsaného tuneru pro MLA a taktéž pro ovládání tovární smyčky MFJ-1788/1786, která sice obsahuje svoje ovládání, ale mne neuspokojilo. A další funkcí, kterou jsem do popisované ovládací skříňky zabudoval, je propojení s TRX Yaesu FT-991, resp. ovládání hlasové výzvy tohoto TRXu.

Ovládací skříňka je osazena pěti tlačítky pro ovládání a nastavování, displejem pro zobrazování informací o stavu, signalizačními LED, konektorem pro připojení TRXu a počítače (programování) a napájecími konektory a výstupními konektory pro MLA. (Pokračování textu…)

Zkušenosti získané dlouholetým laborováním s MLA anténami jsem zúročil při stavbě dálkově ovládaného tuneru pro ladění magnetických smyčkových antén.

Koncepci jsem pojal jako zakrytovaný tuner pro venkovní umístění s možností výměny smyčky. Tuner obsahuje dva proměnné kondenzátory. Jeden pro frekvenční ladění a druhý pro přizpůsobení kapacitní vazbou. Oba kondenzátory jsou dálkově ovládané a ladicí je navíc vybaven i koncovými kontakty. Plastová krabice s tunerem obsahuje i frekvenční výhybku oddělující VF a PWM. Oba kondenzátory jsou osazeny stejnosměrnými motorky na 12V s integrovanou převodovkou s výslednou rychlostí otáčení 2 otáčky za minutu. Řídicí signál PWM je směrován na správný motor přes přepínací relé, které je ovládáno nezávislým kabelem. Případně je možno signál PWM přesměrovat i ručně pomocí přepínače uvnitř krabice tuneru. (Pokračování textu…)

Letitý, vzdáleně ovládaný, anténní přepínač již pomalu dosluhuje a tak nastal čas na jeho výměnu. Opět jsem se rozhodl jako základ použít relé RELPOL a to kvůli ceně a již vyzkoušeným parametrům. Pro KV se osvědčila. Tentokrát jsem si dovolil pohrávat s myšlenkou je použít i pro VKV. Řekl jsem si, že nemám co ztratit, maximálně budu přepínač používat opět jen pro KV. Přepínač jsem proto rozdělil na dvě sekce (dva svody), jedna pro KV, druhá pro VKV. KV sekce je připravena pro tři antény, VKV sekce pouze pro dvě antény. Vzhledem ke stejné konstrukci sekcí je možno je zaměnit. Ze sklepa jsem vydoloval hliníkovou krabici a jal jsem se navrhovat plošný spoj. Původní přepínač byl bez desky plošných spojů, ale tentokrát jsem to chtěl udělat jinak. Na plošném spoji jsou osazena relé se zpětnými diodami a dvě bleskojistky 230 V / 20kA. Pro každý svod jedna. Neaktivní antény jsou přepínacím kontaktem relé propojeny na zem. Ovládání je realizováno eth. kabelem. (Pokračování textu…)

Čas od času se zabývám magnetickými smyčkovými anténami a abych si to celé usnadnil, vyrobil jsem si přenosný MLA tuner. Výhodou je kompaktní a celkem malé provedení. Snadno se přenáší a je k němu možné připojit různé smyčky – malé, velké, tenké, silné, z drátu, trubky, koaxu atd. Přeprava antény se pak odehrává v demontovaném stavu – smyčka odpojena od tuneru. Pro srovnávání smyček různých tvarů a materiálů je jen otázkou okamžiku a smyčka se snadno vymění. Pro portablové vysílání je pak snadné zvolit tu správnou a skladnou smyčku.

(Pokračování textu…)

Po dubnové pauze jsem byl opět na kopci. Tentokrát s novou anténou od OK5IM. Byl jsem nucen vyrobit uchycení laminátového teleskopu a antény. Vzhledem k nedostatku času jsem to nějak sbouchal během jednoho odpoledne, ale ještě musím několik věcí dodělat a předělat. Od antény jsem si sliboval snazší dovolávání na QRO stanice. Obecně síla přijímaných signálů narostla dle očekávání, ale pracnost dovolávání na tyto stanice zůstala stejná.

Po čtyřech letech jsem se rozhodl vyměnit kotevní šňůry na vertikálu GP7DX. Původně použité lanko Mastrant P 2 mm se osvědčilo z hlediska životnosti.  Bohužel nebylo schopné za silné vichřice udržet vertikál v poloze, v jaké bych si přál. Vypadalo to, jako by místo Mastrantem byla anténa kotvena gumou :-).  Proto jsem na letošní rok naplánoval výměnu za silnější lanko Mastrant P 3 mm. Jsem velmi zvědav, jaký rozdíl bude pozorovatelný za velmi silného větru.

Když už jsem měl vertikál sklopený, provedl jsem zároveň pravidelnou kontrolu stavu antény a musím prohlásit, že vše je stále v perfektním stavu. I kontrolní proměření anténním analyzátorem v patě antény potvrdilo, že za čtyři roky nedošlo k žádným změnám v naladění antény.

 

Zúčastnil jsem se pro zábavu a většinu času věnoval testování antén.

Zvolil jsem kopec Lískovec u Hrutkova (JN79MC).

Většina směrů zavřená, chodilo to převážně jen na západ.

Porovnával jsem magnetku od Diamondu MR-77 a Jčko z TV dvoulinky, které bylo jednoznačně lepší až o 5S.

Jako TRX jsem použil FT-817.

V dnešním příspěvku se zmíním o anténě magloop (magnetická smyčka neboli MLA), kterou jsem pojal trochu odlišně od předchozí verze a také od nejčastěji publikovaných řešení. Cílem bylo vyrobit anténu přenosnou (aby se vešla do kufru auta), lehkou, vícepásmovou a jednoduše laditelnou. Výsledkem je anténa, která může být jedno pásmová nebo vícepásmová. To záleží na potřebách konkrétní instalace. Je-li potřeba stabilita a odolnost proti povětrnostním vlivů, je možno anténu vyrobit pouze jednopásmovou a zamezit vnikání vody do kondenzátoru. Pro ostatní použití doporučuji ponechat kondenzátor přístupný, případně ho dočasně krýt před vodou např. obalením igelitem apod. Popisovaná vícepásmová anténa je předladitelná pro konkrétní pásmo pomocí posouvání koaxiálního kabelu uvnitř PEX-AL trubky a na takto přednastaveném pásmu poté jemně přeladitelná změnou indukčnosti hlavní smyčky a to pomocí změny mezery mezi závity v dolní polovině hlavní smyčky.

Teď již k samotné konstrukci antény. Základem je PEX-AL trubka o vnějším průměru 16 mm, v délce 4 metrů. Dále potřebujeme koaxiální kabel RG-213 nebo podobný o průměru kolem 10 mm, v délce 3 až 3,5 metru.Pro konstrukční zpevnění je potřeba cca 16 ks elektrikářských plastových příchytek na trubky o průměru 16 mm. A nakonec něco málo matiček, delší šroub (cca 80 mm), dva úhelníky a dva samořezné šroubky. (Pokračování textu…)

Loni u mě vyvstala potřeba druhé antény typu Bigwheel pro umístění na druhém QTH. Zúročil jsem zkušenosti ze stavby první antény před několika lety (Bigwheel) a vznikla vzhledově trošku odlišná anténa. Hlavní rozdíl je v použití hliníkových trubek místo plného materiálu. Anténa je díky tomu lehčí a i výrobně byla vcelku jednodušší. Základní věcí, kterou jsem začal, bylo rozkreslení nového tvaru smyček. Následně jsem řešil způsob ohnutí trubek. Připadaly v úvahu dvě varianty. První, ohnout trubky ostrým ohybem ve svěráku (vyzkoušeno na anténě Moxon). Jako druhá varianta byla možnost zapůjčení ohýbačky trubek od Jardy, OK1HBQ. Nakonec zvítězila druhá varianta, jak je vidno z fotek. Konstrukce středu je shodná s první verzí antény. Liší se pouze použitím BNC konektoru. Výsledné provedení je velmi lehké a vlastní zhotovení (díky absenci ohýbání podle šablony) i rychlejší než u předchozí verze. Pro zhotovení smyček jsem použil hliníkové trubky o průměru 8 mm, prodávané v železářství pro zavěšení záclon a závěsů. Délka trubek je 200 cm. Zkrácením přizpůsobovacího pásku jsem anténu přivedl do rezonance. Jak je patrno z posledního obrázku, bylo by vhodné délku smyček poněkud zkrátit, aby se rezonanční kmitočet posunul trochu výše. Takže stejná situace jako v případě první varianty antény. Tady jsem na tom o trochu lépe, jelikož výchozí délka smyček je již o 3 cm kratší. (Pokračování textu…)

V tomto příspěvku bude něco o poloviční anténě W3DZZ, neboli trapovaném dipólu. Princip je všeobecně známý. Pro konstrukci trapů jsem použil novodurovou trubku o průměru 4 cm. Kondenzátor v trapu je zhotoven z koaxiálního kabelu a cívka je ze stejného izolovaného Cu drátu jako je vlastní zářič. Počet závitů na trapu je 10. Tato konstrukce se mi osvědčila již dříve při výrobě plnorozměrové W3DZZ a předchozí verze poloviční antény. Trapy jsou navrženy na frekvenci 14,1 MHz a reálně doladěny na cca 14,08 až 14,1 MHz, podle toho jak se zadařilo. Po vyrobení trapů jsem je ladil stříháním koaxiálního kabelu (kondenzátoru) za současného měření miniVNA analyzátorem. V terénu pak už zbývalo „jen“ nastřihat správné délky ramen dipólu před a za trapem. Pro první část dipólu (20 m pásmo) je nutné střihnout délku, tak aby odpovídala rezonanční frekvenci trapu. Ladění druhé části dipólu za trapem (pro pásmo 40 m) už je bez omezení. Střed dipólu je osazen proudovým balunem 1:1, o kterém se zmíním někdy příště. Střed s balunem je osazen do plastové krabičky. Krabička jse nařezaná z plastových destiček neznámého původu a celé je to slepené dohromady tavným lepidlem. Průběhy z měření trapů a hotové antény jsou v obrazové příloze. Vzhledem k finálnímu umístění středu antény na 5 metrů dlouhý dřevěný klacek, uchycený k plotovému sloupku, nachází se anténa nad drátěným plotem.  Toto umístění ji nějakým způsobem ovlivňuje tak, že vykazuje náznak /snahu  o jistou rezonanci i na pásmu 80 m a je možné ji tam také doladit automatickým tunerem. Účinnost celé soustavy „anténa-plot“ ale nebude na tomto pásmu nijak velká, HI.

(Pokračování textu…)

Dnes jenom pár záběrů na řešení svodů a odpojování antén ve stoupačkách. Pro snadné odpojování jsem zvolil přechod na konektory BNC, které jsou spolehlivé a rychle rozpojitelné.

(Pokračování textu…)